Scorzonera purpurea L. – hadí mord nachový

Syn.: Podospermum purpureum (L.) W. D. J. Koch & Ziz

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: VU, §O

Popis: Sivozelená bylina s jedinou, přímou, lysou, pouze pod úbory někdy pavučinatě vlnatou, olistěnou, v horní polovině větvenou, do 60 cm vysokou lodyhou. Přízemní listy přisedlé, čárkovité, žlábkovité, na hřbetě kýlnaté, celokrajné (graminoidního vzezření); lodyžní listy objímavé. Úbory obvykle v počtu 2–4, rozkvétající v dopoledních hodinách; zákrov vejcovitý. Liguly jazykovitých květů až 2krát delší než zákrov, světle růžové až světle fialové, slabě vonící po vanilce. Nažky válcovité, žebernaté, světle hnědé; chmýr zdéli nažky, špinavě bílý.

Možná záměna: V době květu dobře poznatelný druh díky fialovým květům, ostatní druhy hadích mordů mají květy žluté.

Rozšíření: Druh euroasijského areálu s kontinentální tendencí. Areál se rozpíná od jz. Francie po centrální část Sibiře, izolovaně roste na západním okraji Himálaje.

V Česku roste ve dvou oddělených arelách s těžištěm rozšíření v termofytiku, zřídka přecházející do středních poloh mezofytika. Na počet lokalit menší česká arela zahrnuje České středohoří, Polomené hory, Český kras, okolí Kolína a Bělé pod Bezdězem. Dále roste na jižní Moravě, zejména v Jihomoravské pahorkatině a v Bílých Karpatech, jednotlivě na Mikulovsku a Hodonínsku.

Ekologie: Druh teplomilných trávníků, lesních lemů, světlých doubrav a borů. Preferuje hlubší, vysýchavé, vápnité půdy na spraších, méně často na píscích. Vyhledává osluněná nebo polostinná stanoviště. Je součástí vegetace širokolistých suchých trávníků sv. Bromion erecti.

Vytrvalý hemikryptofyt s krátkým fenologickým optimem kvetení od května do června.

Ochrana a ohrožení: Hadí mord nachový je zvláště chráněný druh vedený jako ohrožený. V Červeném seznamu patří mezi druhy zranitelné (VU). V rámci evropské části svého areálu v minulosti značně ustoupil vinou změn v obhospodařování lokalit, jejich přímou destrukcí nebo zarůstáním. Jedná se o významný kontinentální (stepní) element na evropském kontinentu.

Literatura:

Grulich V. (2004): Scorzonera L. In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 724–729.

Meindl Ch., Brune V., Listl D. et al. (2016): Survival and postglacial immigration of the steppe plant Scorzonera purpurea to Central Europe. – Plant Syst. Evol., 302: 971–984.

Najdete zde již více než 3000 druhů rostlin, hub a živočichů!