Scorzonera hispanica - hadí mord španělský

9. 1. 2019 vytvořil Václav Dvořák

Scorzonera hispanica L. – hadí mord španělský

Syn.: Scorzonera glastifolia Willd.

Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Status: NT

 

Popis: Bylina se ztlustlým, vertikálním, černým kořenem, na vrcholu bez čupřiny. Lodyha obvykle jediná, přímá, v horní ½ bohatě větvená, vysoká až 100 cm, na bázi často pavučinatě vlnatá. Přízemní a dolní lodyžní listy lupenité, obvejčité, často zvlněné; horní listy postupně se zmenšující. Úbory mají až 4 cm v průměru; zákrov vejcovitý; liguly jazykovitých květů citronově žluté; květy příjemně vonící po vanilce. Nažky slámově zbarvené; chmýr zdéli nažky nebo kratší.

 

Možná záměna: Díky své velikosti a větvené lodyze dobře poznatelný zástupce rodu na našem území.

 

Rozšíření: Druh s euroasijským areálem disjunktivně přecházejícím od jižní a západní Evropy až po Evropu východní, dále se vyskytuje v Gruzii, na východ až po Kazachstán.

 

V České republice se vyskytuje jak v Čechách, tak na Moravě. Přičemž největší počet lokalit se nachází v termofytiku Českého středohoří, na Podřipsku a Mladoboleslavsku, roste také v jz. Čechách na Rožďalovicku. Na Moravě je výskyt koncentrován na Hustopečsku, v okrajových částech Ždánického lesa a v západní části Bílých Karpat, setkat se s ním můžeme také na Mikulovsku, na sever po Brno.

 

Ekologie: Teplo a světlomilný druh, který roste v trávníkách, na loukách a v lesních a křovinatých lemech. Preferuje vysýchavé, vápenité půdy, např. spraše. Je součástí několika typů vegetace jako jsou širokolisté trávníky sv. Bromion erecti.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení na přelomu května a června.

 

Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými taxony. V Červeném seznamu je řazen mezi druh téměř ohrožené (NT). Řada jeho lokalit je chráněna formou maloplošných i velkoplošných území.

 

Poznámka: Zejména v jižní a západní Evropě je rostlina pěstována pro své kořeny, které jsou kulinářskou lahůdkou známou jako „černý kořen“. Servírují se podobně jako chřest nebo se zpracovávají obdobně jako mrkev. V portugalském městě Évora se z kořenů po dlouhá staletí vyráběla tradiční sladkost Doce de escorcioneira, která však byla vytlačena žvýkačkami. Na našem území se ve větším množství pěstoval v minulosti, dnes spíše raritně na zahrádkách. K největším producentům patří Belgie, Holandsko a Francie.

 

 

Literatura:

 

Grulich V. (2004): Scorzonera L. In: Slavík B. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 7, Academia, Praha, 724–729.