Scopolia carniolica Jacq. – pablen kraňský
Syn.: Hyoscyamus scopolia L.
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Status: adventivní neofyt

Popis: Vytrvalé byliny s vícehlavým, tlustým oddenkem a přímou, 20–60 cm vysokou, obvykle nevětvenou, lysou, dužnatou lodyhou. Listy jsou střídavé, spodní přisedlé, s šupinovitou čepelí, horní krátce řapíkaté, s celokrajnou, obvejčitou, lysou čepelí. Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých nicích stopkách z úžlabí listů. Kalich je zvonkovitý, koruna je trubkovitě zvonkovitá, hnědofialová a lesklá, uvnitř olivově zelená, matná. Plodem jsou dvoupouzdré, kulovité tobolky.

Rozšíření: Evropský druh s disjunktivním areálem, který se vyskytuje v jihovýchodních Alpách (především ve Slovinsku), ve východních a jižních Karpatech a na východním pobřeží Černého moře. Nejblíže k našemu území se přirozeně vyskytuje v Nízkých Tatrách na Slovensku a v pohoří Mátra v severním Maďarsku. Zplanělé populace jsou uváděny ze Skandinávie, Německa, Gruzie a dalších zemí.

V ČR se jedná o nepůvodní druh, který občasně zplaňuje. První údaj o zplanění zřejmě pochází z druhé poloviny 19. století z okolí České Lípy. Recentně je uváděn z několika lokalit v Praze, např. z Divoké Šárky.

Ekologie: Stínomilný druh suťových a roklinových listnatých lesů, bučin a vlhčích dubohabřin, často poblíž potoků, který roste na čerstvě vlhkých, na živiny bohatých, humózních půdách. Zplanělé populace v ČR se vyskytují na podobných stanovištích.

Hemikryptofyt, který kvete v dubnu a květnu.

Význam: Silně jedovatý druh obsahující řadu alkaloidů typických pro lilkovité rostliny, např. atropin nebo hyosciamin. Občas se pěstuje jako okrasná rostlina.

Literatura:

Banásová V. & Goliašová K. (1993): Scopolia Jacq. – In: Bertová L. & Goliašová K. (eds), Flóra Slovenska V/1, Veda, Bratislava, p. 420–422.

Slavík B. (2000): Scopolia Jacq. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, p. 254–255.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!