Sclerochloa dura (L.) P. Beauv. – tužanka tvrdá

Syn.: Cynosurus durus L., Crassipes annus Swallen, Poa dura (L.) Scop.

Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Status: VU

Popis: Asi 2–20 cm vysoká, šedozelená rostlina, od báze větvená, poléhavá i vystoupavá, často kruhovitě rozložená, s hustým jednostranným lichoklasem a výrazně kýlnatými plevami s blanitými lemy.

Možná záměna: Habituelně nezaměnitelná, morfologicky málo variabilní tráva české květeny. Ve východní Evropě připadá v úvahu možná záměna s příbuzným druhem Sclerochloa woronowii.

Rozšíření: Submediteránní-subkontinentální areál zahrnující středomořskou oblast, s přesahem do Kastílie, střední Francie, SZ Afriky, postupujícím přes střední Evropu na jižní Ukrajinu, Zakavkazí, po Kaspické moře, Sýrii a severní Írán. Zavlečena v Severní Americe a Austrálii.

Na území České republiky můžeme výskyt rozdělit na 2 arely s největší koncentrací lokalit. Česká arela, která představuje nejsevernější souvislý výskyt tohoto druhu ve středoevropském kontextu, zahrnuje oblast Českého středohoří, Lounsko a Žatecko, po Český kras, s ostrůvkovitým výskytem v Polabí a oblastech českého mezofytika. Moravská arela tohoto druhu má těžiště v termofytiku, resp. panoniku Dyjsko-svrateckého úvalu a Hustopečské pahorkatině. V posledních letech je tento druh častěji nacházen i na střední Moravě.

Ekologie: Tužanku tvrdou můžeme považovat za indikátor nejteplejších a nejsušších míst na území ČR. Nejčastěji na těžkých, zhutnělých hlinitých, na živiny a především dusík chudých půdách, s mírnou salinitou, polních cestách či jiných sešlapávaných místech. Druh konkurenčně slabý, efemerní, prodělávající svůj vývojových cyklus velmi rychle, během 1 měsíce. Udáván jako diagnostický druh as. Sclerochloo-Polygonetum aviculare.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem růstu ve vernálnín období od dubna do června.

Ochrana a ohrožení: Již samotný výskyt tužanky je neodmyslitelně spjatý se zemědělskou činností a především se zmíněným zhutňováním povrchu, který vytváří pro tak konkurenčně slabý druh vhodné podmínky. Ovšem pozitivní vliv zemědělských strojů lze stejně dobře převrátit i v negativní, kdy těžké stroje na zhutnělých půdách vytváří hluboké brázdy, případně se cesty zaorávají, chemicky ošetřují či se přestávají používat a tak postupem času zarůstají vegetací. Tužanka není zákonem chráněná, v Červeném a černém seznamu je vedená jako zranitelná (VU).

Literatura:

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!