Scilla kladnii Schur - ladoňka karpatská

Syn.: Scilla alpina Schur, Scilla subtriphylla Schur, Scilla bifolia subsp. subtriphylla (Schur) Domin, Scilla bifolia var. subtriphylla (Schur) T. Simon, Scilla praecox auct. non Willd., Scilla bifolia auct. non L.

Čeleď: Asparagaceae - chřestovité (dříve Hyacinthaceae - hyacintovité)

Status: C2, §2

Popis: Rostliny dorůstající se až 20 cm, s vejčitou až kulovitou cibulkou. Listy, vyrůstající obvykle po 2 až 3, jsou široce čárkovité, nevýrazně prohnuté, kápovitá špička je velmi krátká. Pochvy listů jsou žlutozelené, zelenavé nebo vzácně mírně červenohnědě naběhlé. Květonosné lodyhy a větve květenství mají většinou zelenou, vzácněji hnědavou nebo narůžovělou barvu. Soukvětí je v obrysu oboustranně pyramidovité, tvořené drobnými světle modrými či světle fialovomodrými květy, které jsou po celé ploše stejnoměrně zabarvené. V jednotlivých populacích je typický častý výskyt trojlistých rostlin. Plodem je trojpouzdrá tobolka, v níž jsou uložena světle hnědá semena.

Možná záměna: Naše ostatní původní druhy ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) a ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia) se od ladoňky karpatské dají odlišit podle jednostranných květenství, nápadně načervenalých listových pochev či výrazné kápovité špičky na konci listu.

Rozšíření: Subendemit Karpatské oblasti, vyskytující se hlavně v severozápadní části Karpat. Roste na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku, Polsku a také na Moravě.

U nás je ladoňka karpatská na západním okraji svého areálu, který zasahuje pouze na Moravu. Vzácně se vyskytuje na Vsetínsku, v Pobečví a na Kroměřížsku. Na některých místech Čech (Smiřice, Letohrad) i Moravy (Vyškov, Olomouc) byl v minulosti druh vysazen pro okrasu.

Ekologie: V ČR roste tento druh v lužních a listnatých lesích, od nížin do podhůří. Dále do centra svého rozšíření roste i ve vyšších nadmořských výškách (až 1800 m n. m.) ve vlhčích horských bučinách, v suťových lesích či v lesích podél vodních toků. Této ladoňce vyhovují především vlhčí, humózní půdy s mírně kyselou i zásaditou reakcí a obvykle také polostinná stanoviště.

Geofyt, kvetoucí v březnu a dubnu.

Ohrožení a ochrana: Ladoňka karpatská je ohrožena hlavně izolovaností svých populací a reliktností stanovišť, na kterých roste. Zánik dané populace, ať už vinou vysbírání rostlin zahrádkáři nebo zničením biotopu, je většinou nevratný. Některé lokality, na kterých tento druh roste, jsou územně chráněny (např. NPR Žebračka u Přerova).

Taxonomická poznámka: Ladoňka karpatská je diploidní taxon (2n = 18), který byl dříve řazený do široce pojímaného druhu Scilla bifolia L.

Literatura:

Kochjarová L. (2005): Scilla bifolia group in the Western Carpathians and adjacent part of the Pannonian lowland: annotated chromosome counts. – Preslia 77(3): 317–326.

Trávníček B., Duchoslav M., Šarhanová P. & Šafářová L. (2009): Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. - Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 94: 157–205.

Trávníček B. (2010): Ladoňky (rod Scilla s. lat.) v České republice. II. Původní taxony. – Zprávy České botanické společnosti 45(1): 1–23.

Trávníček B. (2010): Scilla L. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 613–628.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!