Schoenus nigricans - šášina načernalá

14. 2. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Schoenus nigricans L. – šášina načernalá

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: CR, §K, ČK

 

Popis: Hustě trsnatá bylina dosahující výšky až 80 cm. Listy dorůstají do poloviny výšky rostlin, mají černohnědé pochvy. Listen pod květenstvím má výrazně vyvinutou pochvu a šídlovitou čepel, mnohem delší než květenství. Květenství složené z 5–10 klásků.

 

Možná záměna: V ČR se rovněž velmi vzácně vyskytuje také šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), která nemá tak výrazně odlišnou pochvu listenu pod květenství, zároveň listen je jen o málo delší než květenství. Počet klásků v květenství je 2–4.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým, ale disjunktivním areálem zahrnující některé oblasti Severní a Jižní Ameriky, s. až sv. Afriky. V Evropě je známa zejména v západní a jz. části kontinentu a má výraznou mediteránně-subatlantskou tendenci. V severní a východní Evropě nabývá areál podoby jednotlivých lokalit a pokračuje disjunktivně až do střední Asie.

 

V České republice se tento druh vždy vyskytoval velmi vzácně. Jen historicky a nedoloženě byl uváděn z několika málo lokalit na jižní Moravě, jinak je většina lokalit soustředěna do střední části Polabí do 300 m n. m., přičemž v současnosti je známa pouze ze dvou lokalit a to z okolí Mělnické Vrutice a Bílichova.

 

Ekologie: Šášina roste na lučních slatinách, zejména na velmi vlhkých místech v blízkosti pramenů. Preferuje minerálně bohaté, vápnité půdy. Je součástí vegetace sv. Caricion davallianae.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od května do června.

 

Ochrana a ohrožení: Šášina načernalá je řazena mezi zvláště chráněné druhy České republiky v kategorii kriticky ohrožené. Stejný status ohrožení má i v republikovém Červeném seznamu. Přestože je druhem přirozeně vzácným, několik historických lokalit bylo zničeno přímou destrukcí, resp. melioračními opatřeními.

 

Velké nebezpečí zejména pro genetickou variabilitu druhu představuje hybridizace se šášinou rezavou. Je paradoxní, že k tomuto procesu dochází u dvou velmi vzácných druhů. Jak bylo prokázáno k hybridizaci dochází po celé Evropě v oblastech hybridních zón, do kterých patří i lokality v Čechách. Vznikají obvykle sterilní jedinci s intermediálními znaky. V hybridních rostlinách však mohou vznikat i fertilní pylová zrna, nelze tedy vyloučit ani možnost zpětné introgrese, která by mohla vést k postupné genetické korozi populací těchto vzácných druhů.

 

 

 

Literatura:


Grulich V. & Čeřovský J. (1999): Schoenus nigricans L. In.: Čeřovský J. et al. (eds), Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SROV. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava, 334.

 

Hedren M. (1997): Genetic variation and hybridization in Swedish Schoenus (Cyperaceae). – Plant Systematic and Evolution, 204/1: 21–37.

 

Scotti I., Mariani A. et al. (2002): AFLP markers and cytotaxonomic analysis reveal hybridisation in the genus Schoenus (Cyperaceae). – Genom, 45/2: 222–228.