Scandix pecten-veneris L. – vochlice hřebenitá

Syn.: Chaerophyllum pecten-veneris (L.) Crantz

Čeleď: Apiaceae – miříkovité

Status: A2 (C1?)

Popis: Bylina s tenkým kořenem a přímou, oblou, rozkladitě větvenou odstále štětinatou či lysou lodyhou, vysoká do 30 cm. Přízemní listy dlouze řapíkaté; řapíky se zkracující a nejsvrchnější lodyžní listy jsou pochvovitě přisedlé. Čepel je 2-3x zpeřená se zašpičatělými úkrojky. Květenství tvoří krátce stopkaté okolíky složené z malého počtu okolíčků na tenkých, lysých stopkách; obaly chybí; obalíčky jsou delší než květní stopky. Korunní lístky bílé, silně paprskující. Plodem jsou tmavě hnědá, lesklá merikarpia protažená v dlouhý zploštělý zobánek dlouhý až 7 cm.

Možná záměna: Jediný zástupce tohoto rodu na našem území s nezaměnitelnými plody. Habituelně může připomínat především zástupce rodu čechřice (Myrrhis) nebo kerblík (Anthriscus).

Rozšíření: Druh s výraznou (sub)mediteránně-kontinentální tendencí s centrem areálu v jižní Evropě a severní Africe. Na východ do Asie zasahuje až po pohoří Pandžáb. V Evropě severní hranice rozšíření prochází Skotskem a Skandinávií. Byl zavlečen na oba americké kontinenty, na Nový Zéland a do jižní Afriky.

V České republice se vyskytoval vždy vzácně, téměř výhradně v termofytiku Čech (Polabí, Poohří, Pojizeří,…) a Moravy (Haná, Dyjsko-svratecký úval,…), dnes považován za nezvěstný druh, ovšem občas uváděn buď z přechodných nebo historických, nepřesvědčivě ověřených lokalit jako z okolí Tuchoměřic v okr. Praha-západ.

Ekologie: Vochlice u nás vždy rostla na sekundárních stanovištích ovlivněných antropogenní činností nejčastěji jako polní plevel či na vinicích a úhorech. Součást teplomilné plevelové vegetace sv. Caucalion lappulae.

Jednoletý terofyt s optimem růstu od dubna do začátku července.

Ochrana a ohrožení: Dnes považován za nezvěstný druh české flóry, který zřejmě vymizel v důsledku intenzifikace zemědělství, masivního používání herbicidů a změn osevních postupů. Nalezení na starých či staronových lokalitách není vyloučeno.

Poznámka: Druhový název pecten-veneris vychází z latiny a lze jej překládat jako Venušin (Afroditin) hřeben. Vztahuje se k merikarpiím vochlice, která zdánlivě hřeben připomínají. Přestože v antické mytologii se Afrodité s hřebenem neobjevuje a symbolika se vztahuje nejspíše k mušli, ze které Afrodité při zrození vstoupila na zemský povrch (Sandro Boticelli/Zrození Venuše), křesťané řeckou symboliku později přejali v kvazi-historické postavě Marie Egyptské.

Literatura:

Křísa B. (1997): Scandix L. - In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 294-296.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!