Scabiosa columbaria - hlaváč fialový

5. 2. 2017 vytvořil Václav Dvořák

Scabiosa columbaria L. – hlaváč fialový

Syn.: Columbaria vulgaris J. et C. Presl, Asterocephallus columbaria (L.) Wallr., Scabiosa rubella Opiz

Čeleď: Dipsacaceae – štětkovité

Status: NT

 

Popis: Bylina s přímou nebo na bázi vystoupavou, 1–3krát větvenou, lysou až řídce chlupatou lodyhou vysokou až 100 cm. Listy přízemní růžice dlouhé až 10 cm, vroubkované až lyrovitě peřenodílné, za květu zasychající; lodyžní listy obvykle 2krát peřenosečné. Květenství je strboul. Zákrovní listeny čárkovitě kopinaté, nejčastěji 5–11 mm dlouhé, přitiskle krátce chlupaté. Kališní štětiny hnědočervené, při bázi tenké, oblé, nekýlnaté. Koruny květů růžové až modročervené, nevonné.

 

Možná záměna: Od zástupců rodu chrastavec (Knautia) se snadno pozná dle pětičetných korun květů. Habituelně podobný hlaváč lesklý (Scabiosa lucida) má delší kališní štětiny, širší při bázi a zpravidla zřetelně kýlnaté, nikoli oblé.

 

Rozšíření: Převážně evropský druh rostoucí od západní Evropy na východ po sz. Bulharsko, Rumunsko a Bělorusko. Izolovaně rostoucí na Krymu, Kavkazu, v Anatolii. Rovněž je znám z pohoří Atlas v sz. Africe.

 

V České republice se vyskytuje roztroušeně, více v Čechách a to v Českém středohoří, Džbánu, v Českém krase, na vápencích v jz. Čechách a v pahorkatinách podél východní části Polabí.

 

Ekologie: Hlaváč fialový je druhem křovinatých a kamenitých stráních, sutí, ale též hájů a lesních lemů. Lze jej též vidět na hradních zdech. Preferuje skeletovité, ale humózní  půdy na bazických podkladech jako jsou vápence a čediče.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Hlaváč fialový nepatří mezi zvláště chráněné druhy, ovšem v Červeném seznamu je zařazen mezi druhy téměř ohrožené (NT), což odráží jeho roztříštěný výskyt na území Čech.

 

 

Literatura:

 

Carlson S.E., et al. (2012): The historical biogeography of Scabiosa (Dipsacaceae): implications for Old World plant disjunctions. – Journal of Biogeography, 39: 1086–1100.

 

Štěpánek J. & Holub J. (1997): Scabiosa L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 536–542.