Saxifraga paniculata - lomikámen vždyživý

13. 9. 2013 vytvořil Václav Dvořák

Saxifraga paniculata Mill. – lomikámen vždyživý

Syn.: Saxifraga aizoon Jacq.

Čeleď: Saxifragaceae – lomikamenovité

Status: C3, §2

 

Popis: Vytrvalá, trsnatá bylina s přímými nebo dovnitř skloněnými listy. Listy jsou při okraji vroubkované, na lícové straně s jamkami vylučují uhličitan vápenatý. Květenstvím je vrcholičnatá lata, s větvemi nesoucími 1-3 květy.  Korunní lístky jsou zbarvené bílé nebo žlutobílé, na vnitřní straně často s červenými tečkami. Plodem je kulovitá tobolka.

 

Možná záměna: V České republice nečiní determinace problémy. Záměna je možná se zplanělým, často pěstovaným lomikamenem dlouholistým (Saxifraga hostii), který se přirozeně vyskytuje v Alpách.

 

Rozšíření:  Celkový areál druhu je značně roztříštěný do malých, navzájem izolovaných arel v pohořích jižní a střední Evropy. Roste rovněž na Kavkaze, v jižní Skandinávii, na Islandu, v Grónsku či na východním pobřeží Severní Ameriky.

 

Na našem území se vyskytuje rovněž v izolovaných arelách. Rozšíření má dealpínský charakter s genezí areálu v karpatské oblasti. Hojněji se vyskytuje pouze v Českém a Moravském krase, na Pálavě či v údolích Dyje, Rokytné a Jihlavy. Izolovaně roste v Českém středohoří a u Štramberka.

 

Ekologie: Lomikámen vždyživý je petrofytem rostoucím na skalách a v kamenitých sutích. Preferuje mělké půdy a bazické podklady, nejčastěji vápence.

 

Chamaefyt s optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Druh je řazen mezi zvláště chráněné taxony v kategorii silně ohrožených druhů. V Červeném seznamu je řazen v kategorii druhů ohrožených. Mezi potenciální ohrožení jeho lokalit patří především přímá destrukce stanovišť způsobená těžbou.

 

 

Literatura:

 

Hendrych R. (1985): Karpatische migrationen und florenbeziehungen in den tschechischen ländern der Tschechoslowakei. – Acta Univ. Carol., ser. Biologica, 105-250.

 

Hrouda L. & Šourková M. (2003): Saxifragaceae Juss. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds): Květena České republiky, vol. 3 – Academia, Praha, 401–422.