Salvia verticillata - šalvěj přeslenitá

1. 5. 2011 vytvořil Michal Hroneš

Salvia verticillata L. - šalvěj přeslenitá  

Syn.: Salvia mollis D. Don, Salvia peloponnesiaca Boiss. et Heldr., Horminum verticillatum (L.) Mill., Covola verticillata (L.) Med., Hemisphace verticillata (L.) Opiz  

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalá, 30-90 cm vysoká bylina s tlustým kořenem a přímými až vystoupavými, jednoduchými nebo od báze větvenými, roztroušeně měkce chlupatými lodyhami. Listy přízemní růžice a spodní lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté, široce trojúhelníkovitě vejčité, na bázi střelovité až uťaté, s několika oddálenými úkrojky, na okraji nepravidelně zubaté, na vrcholu špičaté, oboustranně odstále měkce chlupaté, za květu většinou odumřelé. Střední a svrchní lodyžní listy jsou podobné spodním, ale krátce řapíkaté až přisedlé. Květenství jsou lichopřeslenovitá, bohatá. Listeny jsou drobné, vejčitě kopinaté, dlouze zašpičatělé, hustě chlupaté. Květy jsou růžovofialové až fialové. Plodem jsou tvrdky.

 

Možná záměna: Poměrně nezaměnitelný druh, který se od ostatních šalvějů liší spodními listy, které mají na bázi několik oddálených úkrojků a lichopřesleny s velkým počtem květů.

 

Rozšíření: Evropa a západní Asie. Druh je původní pravděpodobně pouze ve Středomoří, jihovýchodní Evropě, v Malé Asii a v okolí Kavkazu. Odtud se již v dávné historii rozšířil přes západní a střední Evropu až na Britské ostrovy, jih Skandinávie a do Pobaltí. Sekundární novodobý výskyt je udáván ze Severní Ameriky.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně až poměrně hojně, především v teplejších oblastech (termofytikum, teplejší mezofytikum). Podél cest je občas zavlékán i do vyšších poloh. Původnost šalvěje přeslenité na našem území je sporná. V současné době převládá názor, že se jedná o archeofyt, který by mohl být původní nanejvýš na stepích jižní Moravy.

 

Ekologie: Teplomilnější druh, který roste na polostepních trávnících, na mezofilních květnatých loukách, na okrajích cest a železničních náspů, na opuštěných polích, v lomech či na rumištích. Vyhovují mu sušší, hlubší půdy s vyšším množstvím živin. Je hostitelem zárazy bílé šalvějové (Orobanche alba subsp. major).

 

Hemikryptofyt, který kvete od června do začátku srpna.

 

Význam: Šalvěj přeslenitá, neboli babské ucho, se občas v lidovém léčitelství využívá jako léčivá rostlina. Užívá se zejména zevně proti revmatismu.

 

 

Literatura:

Štěpánková J. (2000): Salvia L. – In.: Slavík B. (ed), Květena České republiky 6, Academia, Praha, pp. 694–707.