Salvia pratensis - šalvěj luční

11. 9. 2016 vytvořil Michal Hroneš

Salvia pratensis L. – šalvěj luční
Syn.: Sclarea pratensis (L.) Mill., Gallitrichum pratense (L.) Fourr., Plethiosphace pratensis (L.) Opiz, Salvia rostrata F. W. Schmidt, Salvia pratensis var. rostrata (F. W. Schmidt) Rchb. f.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, 20-80 vysoké byliny s přímou, roztroušeně chlupatou a v horní části také žláznatou, řídce olistěnou lodyhou. Listy, vyrůstající především v přízemní růžici, která je i za květu dobře vyvinutá, jsou podlouhle vejčité až široce trojúhelníkovité, na bázi mělce srdčité nebo uťaté, na vrcholu zaokrouhlené, na okraji mělce vroubkované až nepravidelně zubaté, na ploše roztroušeně až hustě pavučinatě chlupaté, obvykle dlouze řapíkaté. Květenství je troj- až šestikvětý lichopřeslen s drobnými srdčitými listeny. Kalich je dvoupyský, chlupatý, s horním pyskem trojcípým, často nafialovělým a spodním pyskem dvoucípým. Koruna je tlamatá, fialová, vzácněji také bílá či růžová, s prohnutou korunní trubkou a přilbovitým horním pyskem. Plodem jsou vejcovité tvrdky.

Možná záměna: Z našich původních druhů dochází občas k záměně se šalvějí hajní (Salvia nemorosa), která se liší plstnatě chlupatými listy, absencí růžice listů v době květu, válcovitě staženým květenstvím a nápadnými fialově zbarvenými listeny. Velmi podobná je také vzácně zavlékaná šalvěj sporýšová (Salvia verbenacea), která se liší často až peřenosečnými lodyžními listy a světlejšími, spíše modrými květy.

Rozšíření: Těžiště areálu šalvěje luční se nachází ve střední, východní a jižní Evropě. Vyskytuje se od Pyrenejí a jižní Anglie na západě po Krym a Předkavkazí na východě. Na sever zasahuje po jižní pobřeží Baltského moře, severnější výskyty jsou pravděpodobně druhotné. Chybí na Pyrenejském poloostrově. Zavlečena byla na východní pobřeží Severní Ameriky.

V ČR v teplejších oblastech velmi hojný druh, ve vyšších polohách jen v oblastech s vápencovým podložím, v horách zcela chybí. Na Moravě a ve východních, severních a středních Čechách je běžný, v západních a jižních Čechách se vyskytuje vzácně až velmi vzácně.

Ekologie: Druh rostoucí na mezofilních nebo sušších loukách, výslunných stráních, na mezích, okrajích cest a na železničních náspech, na humózních, obvykle zásaditých hlinitých půdách. Je diagnostickým druhem subkontinentálních širolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati.

Hemikryptofyt, který kvete května do července.

 

 

Literatura:

Štěpánková J. (2000): Salvia L. – In.: Slavík B. (ed), Květena České republiky 6, Academia, Praha, pp. 694–707.