Salvia nemorosa - šalvěj hajní

12. 11. 2013 vytvořil Michal Hroneš

Salvia nemorosa L. – šalvěj hajní
Syn.: Sclarea nemorosa (L.) Mill., Sclarea punctata Moench, Salvia pseudosylvestris Stapf
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, 30-90 cm vysoké, hustě pýřité a roztroušeně žláznaté byliny s přímou až vystoupavou, v horní části větvenou lodyhou. Listy jsou dlouze řapíkaté až vzácně přisedlé, mírně svraskalé, šedavě plstnaté, podlouhle vejčité až vejčitě kopinaté, na bázi srdčité až uťaté, tupě špičaté, na okraji vroubkované. Květy, vyrůstající v lichopřeslenech, jsou modrofialové až červenofialové. Listeny jsou poměrně velké, srdčité, dlouze zašpičatělé. Kalich je dvoupyský, nafialovělý, pýřitý. Koruna je dvoupyská s mírně zahnutou korunní trubkou, vyklenutým svrchním pyskem a trojlaločným pyskem spodním. Plodem jsou hnědé, vejcovité až elipsovité tvrdky.

Možná záměna: Šalvěj hajní může být zaměňována s šalvějí luční (Salvia pratensis), od které se však liší absencí přízemní listové růžice, plstnatými listy, kompaktním květenstvím či odlišným odstínem barvy květů.

Rozšíření: Jižní, střední a jihovýchodní Evropa, od Francie po Ural a Kavkaz. Českou republikou prochází severozápadní areálová hranice tohoto druhu.

V ČR se vyskytuje v teplejších oblastech, poměrně hojně v termofytiku a roztroušeně až vzácně v mezofytiku.

Ekologie: Suchomilný a teplomilný druh, který roste na suchých trávnících a na lesostepních stráních, ale také na antropických stanovištích, jako jsou okraje cest, hráze či železniční náspy. Vyhovují mu minerálně bohaté, obvykle zásadité substráty. Nejčastěji se vyskytuje v ruderálně-segetální vegetaci svazů Onopordion a Convolvulo arvensis-Elytrigion repentis.

Hemikryptofyt, který kvete od června do srpna.

 

 

Literatura:

Štěpánková J. (2000): Salvia L. – In.: Slavík B. (ed), Květena České republiky 6, Academia, Praha, pp. 694–707.