Salvia aethiopis L. - šalvěj etiopská (habešská, vlnatá)
Syn.: Salvia lanata Moench
Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité
Status: C1, §1, ČK
Popis: Statná, zapáchající bylina, s přímou lodyhou, vysokou kolem 1m, bohatě větvenou, vlnatě chlupatou, za květu s vyvinutou růžicí přízemních listů. Listy v růžici a spodní části lodyhy jsou dlouze řapíkaté, s čepelí kosočtverečnou, na bázi klínovitou, na vrcholu špičatou. Květenstvím jsou lichopřesleny, po 4-8 květech. Kalich květů je dvoupyský, chlupatý, žláznatý. Koruna rovněž dvoupyská, zbarvená bíle, korunní trubka rovná, krátší než kalich.
Rozšíření: Druh s euroasijským areálem, zahrnující především oblast východního Mediteránu. Je rozšířen ve Středozemí, po Francii, na sever na jižní Moravu, dále ve východní Evropě, přes Ukrajinu do jižní části evropského Ruska. Rovněž v Asii, Kavkaz, Írán, Sýrie. Zasahuje i do severní Afriky.
V České republice roste šalvěj výhradně v oblasti Pavlovských kopců na jižní Moravě. Dříve na několika lokalitách, v současnosti pouze na vrchu Tabulová. Ojediněle se šířila podél železničních kolejí. Je dokladován přechodný výskyt z Mělníku.
Ekologie: Šalvěj etiopská je druhem suchých, výslunných stanovišť, travnatých či křovinatých míst, kamenitých strání. U nás výhradně na vápenci. Součást vegetace xerotermních trávníků sv. Festucion valesiaceae.
Dvouletka nebo vytrvalá bylina, kvete v červenci-srpnu.
Ochrana a ohrožení: Druh je řazen mezi kriticky ohrožené druhy, zvláště chráněné zákonem. Stejný status ohrožení mu náleží i v Červeném seznamu. Šalvěj etiopská je primárně ohrožena chudopočetnými populacemi, resp. jedinou populací, která zbyla v NPR Tabulová. V rámci záchranného programu byla tato populace uměle posilována, zároveň na některých místech CHKO Pálava byl tento druh vysazen, např. v PP Kočičí skála.
Literatura:
Štěpánková J. (2000): Salvia L. – šalvěj. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 694–707, Academia, Praha.
Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!