Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815) - siven americký

Řád: Salmoniformes – lososotvární, čeleď: Salmonidae – lososovití

Status: nepůvodní druh

Popis: Siven americký je 30-40 cm velká lososovitá ryba, která dorůstá do hmotnosti 500-1000g. Tvar těla je stejný jako pstruha, ale o něco vyšší. Hlava nese velká ústa s ozubenými čelistmi. Šupiny na těle jsou zapuštěny pod kůži a tvoří tak dojem hladkého a kluzkého těla. Zbarvení těla sivena ze šedozelené, směrem k hřbetu tmavne, břicho je žlutobílé. Na bocích těla jsou světlé okrouhlé skvrny a červené skvrny. Hřbet nese pro sivena typickou světlou kresbu. Na hřbetní ploutvi je černá vlkovitá kresba. První paprsky řitní, břišní a prsní ploutve mají bílou barvu. Ocasní ploutev je podobně skvrnitá jako ploutev hřbetní.

Možná záměna: Sivena je možné zaměnit s pstruhem. Dobrým rozlišovacím znakem jsou bílé paprsky řitní, břišní a prsní ploutve u sivenů.

Rozšíření: Původní areál rozšíření sivena zahrnoval pouze severovýchod USA a jihovýchod Kanady. Siven byl postupně introdukován do zbývajících oblastí USA a Mexika. Úspěšné pokusy o introdukci proběhly i v Jižní Americe (Argentina, Chile, Peru). V Asii v Japonsku a Indii, v Africe: Keňa, JAR a také Nový Zéland. Do Evropy byl siven dovezen poprvé na Britské ostrovy v roce 1869 a poté postupně introdukován na celý kontinent.

V České republice se siven vyskytuje na vhodných místech a jeho populace se drží vysazováním. Samostatně se rozmnožující populace jsou ojedinělým úkazem. Setkat se se sivenem můžeme ve všech velkých českých povodích. Na některých místech ČR existují nebo existovaly stálé populace: Černé jezero na Šumavě (1890-1970), potok Pančava (KRNAP) do současnosti, také nádrže v Jizerských horách (Bedřichovské nádrže, Souš, Josefův důl). Poprvé byl siven americký do ČR dovezen v roce 1883, kdy bylo vysazeno cca 1000 sivenů do Tiché a Divoké Orlice.

Biologie a ekologie: Siven americký obývá sladké, brakické i mořské vody. Vyhledává čisté, studené a kyslíkem dobře zásobené vody. Ideální teplota vodního prostředí se pohybuje pod 20 °C a je tolerantní k více kyselejším vodám (cca pH 5,3). V ČR bývá vysazován do toků pstruhového pásma, vysoko položených rybníků a nádrží a také do kyselejších vod. Aktivitu sivena je možné rozdělit do dvou fází. V první, denní fázi, bývá ukrytý poblíž hlubin nebo dna, v druhé fázi (večerní) vyplouvá ke břehům a hladině. Siven je známí velmi dobrou zrakovou orientací a schopností vyskočit za potravou nad vodní hladinu (až 40 cm). Tření sivenů probíhá na podzim. Samice vyhrabává ve štěrkovém dně v proudivých místech mělké jamky, do kterých naklade jikry a přihrne okolním štěrkem. Siven je výhradně dravou rybou. Hlavní složku potravy tvoří vodní hmyz a jeho larvy, hmyz spadlý na hladinu. Je také schopen lovit měkkýše, raky, drobné rybky a žáby.

Význam: Siven americký je v ČR aklimatizovaným druhem. Jeho populace však pro přežití potřebují dosycování, jelikož frekvence a úspěšnost přirozeného rozmnožování je nedostatečná. Ve volné přírodě se mohou křížit s jinými druhy lososovitých ryb. Kříženec  sivena a pstruha obecného se nazývá tygrová ryba (tyto jedinci lze možné pozorovat i v ČR). Siven je potravní konkurent pstruha obecného, avšak pstruh je mnohem více agresivnější a sivena tak vytlačuje, proto etablované populace přežívají mimo populace pstruha obecného (většinou kyselé vody). Ekonomický význam sivena je v rybolovu. Je to nepůvodní druh bez negativního vlivu na faunu ČR.

Literatura:

Hanel L., Lusk S. (2005): Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana. - ČSOP Vlašim, Vlašim.

Mlíkovský J., Stýblo P, eds. (2006): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky. - ČSOP, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!