Salticus cingulatus (Panzer, 1797) – skákavka stromová
Čeleď: Salticidae – skákavkovití
Status: NT
Popis: Délka těla 5–7 mm (hlavohruď 2–3 mm). Hlavohruď je černá s kresbou s bílých chloupků a bílým okrajem. Chelicery jsou u samců černé a výrazně prodloužené. Zadeček je bílý až šedavý s černými zkosenými pruhy a světlejšími skvrnami ve středu pruhů. Kresba je variabilní. Samci mají kontrastnější zbarvení a větší černou kresbu na zadečku. Nohy jsou bílé až žlutobílé s tmavými proužky. Mladí jedinci jsou zbarveni podobně jako samice, bývají však obvykle světlejší.
Možná záměna: Záměna je možná s dalšími skákavkami rodu Salticus. Zvláště s velmi podobnou skákavkou zebrovanou (S. zebraneus), která má podobnou kresbu (obvykle však v přední části širší bez světlých znaků) a obývá podobné biotopy. Oba druhy spolehlivě odlišíme podle kopulačních orgánů. Skákavka pruhovaná (S. scenicus) má kontrastnější zbarvení.
Rozšíření: Palearktický druh – téměř celá Evropa (běžnější ve střední a severní Evropě), Turecko, Střední Asie, Mongolsko.
V ČR nehojný druh, roztroušeně však po celém území. Je to naše nejvzácnější skákavka z rodu Salticus. Mapa rozšíření zde.
Biologie a ekologie: Tato skákavka obývá světlé listnaté a smíšené lesy a jejich okraje, ale i soliterní stromy, aleje, okraje rašelinišť, břehové porosty a porosty pionýrských dřevin v lomech, pískovnách apod. Žije na kmenech stromů (zvláště bříz, topolů, dubů a borovic), vzácněji také na skalách, zdech a sloupech. Aktivní je ve dne, zejména za slunečného počasí. S dospělci se setkáme zejména od dubna do září. Mladí jedinci zimují pod kůrou a v prasklinách kůry v pavučinovém úkrytu.
Literatura:
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!