Salix rosmarinifolia L. - vrba rozmarýnolistá

Syn.: Salix repens subsp. rosmarinifolia Čelak.

Čeleď: Salicaeae - vrbovité

Status: C3

Popis: Nevelký keř do 1,5 m výšky, se vzpřímenými větvemi; tenkými, chlupatými letorosty. Listy jsou úzce kopinaté, celokrajné, přitiskle hedvábitě chlupaté. Pupeny taktéž chlupaté.

Možná záměna: Nejpravděpodobnější přichází v úvahu snad jen záměna s vrbou plazivou (Salix repens).

Rozšíření: Euroasijský druh s kontinentální tendencí, s velkým areálem zahrnujícím střední, severní a východní Evropu a dále na východ přes Sibiř, severní hranice Kazachstánu až do Mongolska. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně od nížin výjimečně až do montánního stupně. Koncentrovanější výskyt v Třeboňské pánvi, na Kaplicku. Setkáme se s ní i v úvalech řeky Moravy, na Českomoravské vysočině, v severních Čechách (i jinde) též ve formě kříženců se Salix repens (Salix x incubacea).

Ekologie: Vrba rozmarýnolistá preferuje slatinné až rašelinné louky, vlhké, s vyšší hladinou podzemní vody, častěji na silikátových podkladech. Udávaná jako diagnostický druh svazu Molinion. Často na stanovištích reliktního charakteru, jakými jsou např. kontinentální zaplavované louky sv. Cnidion venosi. Kvete před olistěním, v dubnu až květnu.

Ochrana a ohrožení: Druh není zákonem chráněný, v Červené a černé knize je vedený jako ohrožený. Vrba rozmarýnolistá ustupovala především v minulých desetiletích s postupem rozsáhlých meliorací a zemědělských kultivací luk na ornou půdu apod. Zajímavé je též křížení s výše zmíněnou vrbou plazivou. Vzhledem k tomu, že vrba plazivá je považována za kriticky ohrožený druh, i kříženci jsou více než vzácní a nebezpečí hybridizačního procesu představuje spíše promiskuitní vrba ušatá, se kterou vytváří křížence Salix x plicata, známého z oblasti jižních Čech, Vysočiny ad.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!