Salix purpurea - vrba nachová

4. 8. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Salix purpurea L. - vrba nachová  

Syn.: Salix monandra auct. non Host.  

Čeleď: Salicaceae - vrbovité  

Status: běžný druh  

 

Popis: Keř s hustými vzpřímenými větvemi, dorůstající se 2-8 m. Borka je šedá, hladká, hořká, lýko je jasně žluté. Listy jsou na větvičkách postaveny obvykle vstřícně, vzácněji střídavě. Jsou protáhlé, obkopinaté, na okraji pilovité až celokrajné, na líci svěže zelené, na rubu sivo- nebo modrozelené. Palisty chybí. Samičí jehnědy jsou protáhle válcovité, na vrchu mírně ohnuté. Semeníky jsou přisedlé, chlupaté. Samčí jehnědy jsou o něco kratší než samičí. V jednom samčím květu jsou 2 nitkami srostlé tyčinky, v mládí s výrazně fialovými prašníky. Tobolka je vejcovitá.

 

Možná záměna: Především kvůli svým vstřícně postaveným listům se jedná o nezaměnitelný druh. Odlišení od našich ostatních druhů vrb by nemělo činit větší potíže.

 

Rozšíření: Prakticky celá Evropa, od Francie po evropské Rusko. Chybí ve Skandinávii. Dále roste také v severní Africe. V Severní Americe je nepůvodní.

 

V ČR roste vrba nachová roztroušeně od nížin do hor. Poměrně hojná je např. na severovýchodní Moravě či v podhůří Šumavy.

 

Ekologie: Vlhkomilný druh snášející dočasné zaplavení. Roste na kamenitých či štěrkových podložích, na říčních lavicích, v břehových porostech podél vodních toků, ve vlhkých příkopech či podél cest. Diagnostický druh společenstev vrbových křovin svazů Salicion eleagni a Salicion triandrae.

 

Nanofanerofyt, který kvete v dubnu a květnu, ještě před vyrašením listů.

 

Význam: Druh, vysazovaný ke zpevnění břehů potoků a menších řek. Dále je vyžívána např. v košíkářství či v zahradnictví.