Salix lapponum - vrba laponská

3. 4. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Salix lapponum L. - vrba laponská

Syn.: Salix arenaria var. marrubiifolia Tausch, Salix lapponum subsp. marrubiifola (Tausch) Dostál, Salix daphneola Tausch incl.  

Čeleď: Salicaceae - vrbovité  

Status: C2, §1

 

Popis: Dvoudomý keř s křivolakými až přímými větvemi a tenkými kmínky, dorůstající se maximálně 1,5 m výšky. Jednoleté větvičky jsou hustě chlupaté, obvykle špinavě žluté, vzácněji červenohnědé. Starší větve postupně olysávají. Listy jsou podlouhle kopinaté, obvykle celokrajné, obvykle špičaté, do 4 cm dlouhé, především na rubu stříbřitě plstnatě chlupaté. Palisty jsou drobné, opadavé. Samičí jehnědy jsou válcovité, přisedlé, s velmi krátce stopkatými, hustě chlupatými semeníky. Samčí jehnědy jsou kratší, v jednom květu se nachází 2 tyčinky. Plodem je tobolka, která skrývá ochmýřená semena.

 

Možná záměna: Díky svému charakteristickému stříbrnému nádechu je u nás vrba laponská nezaměnitelným druhem. Problém nastává až při určování kříženců. Ve Vysokých Tatrách roste podobná vrba švýcarská (Salix helvetica). Tu lze nejlépe odlišit podle zavalitějších a kulovitých jehněd.

 

Rozšíření: Druh boreálních až subarktických oblastí Evropy a Asie. Souvislý areál zahrnuje Skotsko, Skandinávii, Pobaltí, sever evropské části Ruska, na východ zasahuje až po střední Sibiř. Početná populace roste také v mokřadech na hranici Polska a Běloruska. Izolované arely se nachází v horách střední a jižní Evropy (Krkonoše, Hrubý Jeseník, Tatry a Pyreneje). V Alpách je vrba laponská nahrazena vrbou švýcarskou.

 

Rozšíření vrby laponské v ČR lze rozlišit na 2 větší celky: v Hrubém Jeseníku (1 recentní lokalita) a v Krkonoších (cca 4 lokality na české straně a 2 lokality na straně polské).

 

Ekologie: Vlhkomilnější druh, preferující mělké, podmáčené půdy, především na silikátových podkladech. Roste na místech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou, na vrchovištích, horských prameništích, vysokobylinných nivách a na hranách ledovcových karů. Často ve společenstvech nižších keřů, především v subalpínském stupni, kde vytváří rozsáhlé, rozvolněné polykormony. Je diagnostickým a dominantním druhem asociace Salicetum lapponum.

 

Nanofanerofyt, kvetoucí v červnu, krátce před rozvinutím listů.

 

Význam: Glaciální relikt a významný arktický prvek naší květeny. Jesenickou populaci tvoří pouze jeden samičí polykormon, pravděpodobně značného stáří.

 

Ohrožení a ochrana: Populace jsou poměrně stabilní, potenciálně ohroženy jsou především změnou vodního a sněhového režimu na lokalitách a také introgresí jiných druhů horských vrb. Dalším problémem je sporadický výskyt samčích jedinců, proto jsou naše populace odkázány spíše na vegetativní rozmnožování. V současné době se neprovádí žádný záchranný ani kultivační program. Druh je chráněn zákonem a je uveden v červeném seznamu cévnatých rostlin. Všechny lokality leží na území chráněných území (CHKO Jeseníky, Krkonošský národní park).

 

Taxonomická poznámka: Vrba laponská je ve středoevropských podmínkách poměrně variabilním druhem. Z Krkonoš byli popsáni jedinci se zcela lysými listy a semeníky, kteří jsou v současnosti klasifikováni jako varieta vrby laponské (vrba laponská krkonošská - Salix lapponum var. daphneola (Tausch) Wimmer). Taxonomická hodnota této odchylky ještě není zcela vyřešena. Vrba laponská krkonošská je v červeném seznamu cévnatých rostlin zařazena do kategorie C1 a je pravděpodobně krkonošským endemitem.