Salix cinerea - vrba popelavá

3. 9. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Salix cinerea L. - vrba popelavá  

Syn.: Caprea cinerea (L.) Opiz, Salix aurita var. cinerea (L.) Fiori  

Čeleď: Salicaceae - vrbovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Do 5 m vysoký, dvoudomý keř typického "bochníkovitého" vzrůstu. Borka je šedavá, hladká. Starší větvičky mají pod borkou vyvinuté lišty. Jednoleté i dvouleté větvičky jsou chlupaté. Listy jsou protáhle vejčité až téměř obkopinaté, do 9 cm dlouhé, zespodu hustě chlupaté, shora roztroušeně chlupaté, na bázi klínovité, okrouhlé až tupě špičaté. Palisty jsou dobře vyvinuté, přibližně ledvinité. Řapíky jsou poměrně krátké. Jehnědy jsou přisedlé, válcovité. Samčí květy se dvěma tyčinkami. Samičí květy s chlupatými semeníky. Plodem je tobolka.

 

Možná záměna: Z dálky díky typickému vzrůstu nezaměnitelný druh. Od vrby jívy (Salix caprea) se liší přítomností lišt pod borkou, od vrby ušaté (Salix aurita) se liší chlupatými větvičkami a listy bez dlouhé špičky.

 

Rozšíření: Evropa, kromě nejjižnějších oblastí Mediteránu, severní Skandinávie a Velké Británie, na východ po střední Sibiř. Izolované arely se vyskytují na Kavkaze, Altaji a střední Asii.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně až hojně od nížin do horského stupně, maximum nachází ve výškách okolo 800 m n. m.

 

Ekologie: Druh rostoucí v lužních lesích, v bažinách, na slatinných a rašelinných loukách, v křovinách podél řek a slepých ramen, hojně také v rybničních pánvích a na březích rybníků. Diagnostický druh společenstev vrbových křovin Salicion cinereae.

 

Nanofanerofyt, kvetoucí v dubnu a květnu, často ještě před plným rozvinutím listů.

 

Význam: Vrba popelavá je občas vysazována na hráze a břehy rybníků, které svými kořeny zpevňuje. Z vrbového lýka se také získává kyselina acetylsalicilová, která má protizánětlivé a antipyretické účinky.