Rhyssa persuasoria - lumek veliký

22. 10. 2017 vytvořil Ondřej Machač

Rhyssa persuasoria (Linnaeus, 1758) – lumek veliký

Čeleď: Ichneumonidae – lumkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 20–40 mm, u samice s kladélkem až 80 mm. Patří mezi naše největší lumky. Hlava je černá s několika žlutobílými skvrnami kolem očí, tykadla jsou černá. Hruď je černá s několika bílými skvrnami po bocích a se světlou skvrnkou na štítku. Zadeček je protažený, černý se světlými skvrnami na bocích a vrchní straně zadečkových článků. Samice má velmi dlouhé tenké kladélko, které je delší než tělo. Nohy jsou dýňově oranžové, třetí pár je tmavší. Křídla jsou poměrně úzká, průhledná až mírně nažloutlá.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími velkými lumky, v ČR zejména s lumkem R. amoena, který má na tykadlech bílý pásek. Je vzácnější než lumek veliký.

 

Rozšíření: Holearktický druh – téměř celá Evropa, severní Afrika, severní část Asie a Severní Amerika.

 

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, nejvíce ve středních polohách v oblastech s jehličnatými lesy.

 

Biologie a ekologie: Lumek veliký obývá jehličnaté a smíšené lesy. Najdeme ho zejména na lesních okrajích, mýtinách, podél lesních cest, kde hledá stromy napadené dřevokazným hmyzem. Často ho najdeme za slunného počasí na hromadách klád podél lesních cest. Samice mají výborný čich a na napadeném stromě, za pomoci smyslových orgánů na tykadlech, dokážou vyhledat místo, kde se vyvíjí larvy dřevokazného hmyzu. Jakmile samice najde místo s larvou, otočí zadeček směrem vzhůru a kladélko pomalu zatlačí do dřeva až k larvě, kde naklade jedno vajíčko. Často se kladélko netrefí do chodbičky s larvou a lumek musí celou akci opakovat. Celý úkon trvá několik minut a je pro samičku velmi namáhavý. Z vajíčka se za pár dní líhne larva, která se živí jako parazitoid na larvě hostitele, nejčastěji na larvách velkých pilořitek, vzácněji také na larvách velkých tesaříků. Nakonec larvu usmrtí a zkonzumuje. Přezimuje vzrostlá larva, která se na jaře zakuklí, dospělci se líhnou od května a létají obvykle do konce září.

 

 

 

Literatura:


Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.