Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) – rýhovec pralesní
Čeleď: Rhysodidae – rýhovcovití
Status: CR, NATURA 2000, HD II

Popis: Velikost těla 6,5–8,5 mm, zbarvení leskle červenohnědé. Tělo úzké, válcovité a protáhlé na hlavě a štítu nápadné hrbolky a tři hluboké rýhy. Larvy jsou protáhlé bez urogomfů. Imaga schopna letu.

Možná záměna: S naším druhým vzácnějším rýhovcem Omoglymmius germari. Oba druhy jsou si na první pohled velmi podobné, ale liší se rýhami a postavením hrbolků na hlavě a štítu. Především hrbolky u R. sulcatus jsou v horní části štítu propojené (krajní s vnitřním) u O. germari jsou separovány hlubokou rýhou. O. germari má také hruběji tečkované rýhy krovek.

Rozšíření: Především východní a jižní Evropa (vzácně také v severní Evropě, kde je znám spíše z subfosilních nálezů, stejně jako z Velké Británie), Malá Asie a Kavkaz. Staré údaje pochází ze Švédska a Německa, kde je druh považován za vyhynulý. Rozšíření rýhovce je nesouvislé a často v izolovaných populacích.

V ČR od nížin do hor v izolovaných populacích v Českém lese, Hluboké nad Vltavou, okolí Dražic (Benátky nad Jizerou), Hostýnských Vrších, Beskydech, Bílých Karpatech a na Lanžhotsku a Tvrdonicku.

Biologie a ekologie: Dospělci zimují a vyskytují se téměř po celý rok. Brzy z jara (květen) dochází ke kopulaci. Obývá pralesovité porosty nebo velkoplošné parky a obory s dlouhou kontinuitou lesa a dostatkem mrtvého dřeva v určitém stupni rozkladu. Dospělci i larvy jsou nacházeni v trouchnivějícím dřevě listnatých i jehličnatých stromů. Nálezy jsou známy z buku lesního (Fagus sylvatica), dubů (Quercus spp.), jedle bělokoré (Abies alba), lip (Tilia spp.), olší (Alnus spp.), smrků (Picea spp.) a topopů (Populus spp.). Dřevo je vždy vlhké a napadeno houbami, které tvoří bílou nebo červenou hnilobu a ve většině případů se jedná o rozkládající se kmeny velkých průměrů. Vzácněji také v pařezech nebo stojících odumřelých kmenech. Imaga žijí pod kůrou a pohybují se v tlejícím dřevě nebo v chodbičkách po jiných druzích saproxylického hmyzu a pravděpodobně se živí různými druhy dřevokazných hub a hlenek. Za teplých nocí mohou dospělci opouštět dřevo a pohybovat se na povrchu kmenů. Larvy jsou nacházeny společně s dospělci a jejich vývojový cyklus je dvouletý.

Ohrožení a ochrana: Druh uvedený v červeném seznamu ČR v kategorii „kriticky ohrožený“. Patří mezi evropsky významné druhy. Hlavní příčinou vzácnosti druhu je historické i současné lesní hospodaření, kdy není ponecháváno mrtvé dřevo v lesích. Zásadním principem ochrany druhu je ponechávat v lesních porostech co nejvíce dřeva s průměrem alespoň 50 cm na zetlení. Vhodné je i cílené pěstování starých stromů na lokalitách výskytu a rozšíření stávajících biotopů s uplatněním těchto opatření.

Literatura:

Bell R.T. (2003): Rhysodidae. Pp. 78. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palearctic Coleoptera. Volume 1: Archostemata – Myxophaga – Adephaga. Apollo Books, Stenstrup.

Konvička O. & Čagánek D. (2011): Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) (Coleoptera: Rhysodidae) na Moravě (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis, 2: 81–82.

Konvička O. & Čížek L. (2015): Rozšíření rýhovců Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) a Omoglymmius germari (Ganglbauer, 1892) (Coleoptera: Rhysodidae) v České Republice. Acta Carpathica Occidentalis, 2: 81–82.

Stokland J., Siitonen J., & Jonsson B.G. (2012): Biodiversity in Dead Wood. Cambridge University Press.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!