Rhagio scolopaceus (Linnaeus, 1758) – číhalka srpicová

Čeleď: Rhagionidae – číhalkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 8–10 mm. Hlava je poměrně malá šedohnědá s krátkými tykadly. Oči jsou tmavě hnědé, u samců velké a dotýkají se, u samic vzdálené. Hruď je tmavě šedá, na hřbetní straně se světlejšími pásky. Zadeček je protáhlý, u samců na konci zúžený. Nohy jsou žlutohnědé, někdy s tmavšími stehny. Křídla jsou poměrně široká, lehce zažloutlá, s tmavými skvrnami. Larvy jsou červovitě protáhlé, v přední části zúžené, na konci těla se čtyřmi výrůstky.

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími číhalkami rodu Rhagio (v ČR 12 druhů). Od nich se liší rozsahem skvrnění na křídlech a dalšími morfologickými znaky. Na první pohled připomíná srpice rodu Panorpa (odtud české jméno).

Rozšíření: Evropský druh, rozšířen v mírném pásu celé Evropy.

V ČR hojný druh, roztroušeně po celém území, zvláště v nižších a středních polohách.

Biologie a ekologie: Číhalka srpicová se vyskytuje ve světlých listnatých a smíšených lesích, na lesních okrajích, pasekách, na křovinách podél cest a v břehových porostech. Dospělci se vyskytují od jara do začátku léta, nejvíce od května do července. Aktivní jsou zejména za slunečných dnů, kdy číhají na listech a kmenech stromů na drobný hmyz, který loví. Larvy jsou také dravé a žijí v listovém opadu a svrchní vrstvě půdy.

Literatura:

Rozkošný R. & Spitzer K. 1965: Schnepfenfliegen (Diptera, Rhagionidae) in der Tschechoslowakei. Acta entomologica bohemoslovaca 62: 340-368.

Stubbs A. & Drake M. 2001: British Soldierflies and Their Allies. British Entomological & Natural History Society.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!