Rhabdorrhynchus echii - rýhonosec

11. 2. 2017 vytvořil Filip Trnka

Rhabdorrhynchus echii (Brahm, 1790) – rýhonosec
Syn.: Rhabdorrhynchus varius (Herbst, 1795)
Čeleď: Curculionidae – nosatcovití
Status: RE

 

Popis: Délka těla 7,2–12,5 mm, zbarvení těla je černé až šedočerné se světlými chloupky a šupinkami bez výrazné kresby (připomíná listy uschlého hadince). Násadec tykadel je krátký. Štít je bez kýlu se zřetelnou brázdou. Spodní část těla pokryta chlupy a šupinkami. Zadeček je pokryt drobnými lysými tečkami.

 

Možná záměna: Rýhonosce R. echii lze zaměnit s blízce příbuzným rýhonoscem Pachycerus cordiger. Tento druh se liší celkovým vzhledem, tykadla mají delší násadec, štít je s kýlem, spodní část těla je pokryta rozeklanými šupinkami a zadeček se čtyřmi lysými skvrnami (někdy dvě tečky chybí). Rýhonosec P. cordiger se vyskytuje na jediné lokalitě v ČR na Znojemsku.

 

Rozšíření: Areál druhu sahá od jižní, střední a jihovýchodní Evropy až na Blízký východ a do střední Asie.

 

V ČR vzácný druh nejteplejších oblastí, dosahuje severozápadní hranice areálu. Existují historické údaje ze středních, jižních a východních Čech a také ze střední a jižní Moravy. Recentně byl druh objeven v roce 2008 a v dalších letech byl zaznamenán na mnoha lokalitách na jižní Moravě (Břeclavsko, Hodonínsko, Mikulovsko, Znojemsko).

 

Biologie a ekologie: Dospělci od konce května do srpna s maximem v červnu a červenci. Obývají xerotermní otevřené biotopy s písčitým, sprašovým nebo vápencovým substrátem s narušovanými, volnými místy a sporou vegetací. Sekundárním stanovištěm jsou také lomy, pískovny a ruderály. Oligofágní druh na rostlinách z čeledi brukvovitých (Boraginaceae). V ČR je preferovanou živnou rostlinou hadinec obecný (Echium vulgare), vzácně je druh nalézán také na užance (Cynoglossum sp.). Imaga žijí skrytě pod listovými růžicemi, ale za slunečného počasí občas vylézají na listy a květy živných rostlin. Žír larev probíhá v kořenech a kořenových krčcích živných rostlin a tvoří zde poměrně velkou zduřeninu, probíhá zde i kuklení. Larva přezimuje a žír probíhá ještě na jaře a kuklí se koncem května.

 

Ohrožení a ochrana: Druh je zařazen v červeném seznamu ČR v kategorii „regionálně vymizelý“. V ČR byl tento rýhonosec vždy vzácný, ale v poslední době nálezů a lokalit přibývá. Ohrožen je sukcesí a „nepéčí“ otevřených písčitých a stepních biotopů. Na těchto biotopech vyhledává raná disturbovaná místa s holou půdou. Vhodným managementem je narušování těchto biotopů pastvou, sešlapem, pojezdem vozidel a vyřezáváním náletu.

 

Taxonomická poznámka: Tento nosatec byl z Evropy udáván pod jménem Rhabdorrhynchus seriegranosus Chevrolat, 1873. Studiem typového materiálu se zjistilo, že tento druh žije pouze v severní Africe a západní Asii, v Evropě se tento nevyskytuje.

 

 

Literatura:

 

Dieckmann L. (1983): Beiträge zur Insektenfauna der DDR: Coleoptera, Curculionidae (Tanymecinae, Leptopiinae, Cioninae, Tanyrhynchinae, Cossoninae, Raymondionyminae, Bagoinae, Tanysphyrinae). Beiträge zur Entomologie, 33: 257–381.

 

Meregalli M. & Alonso-Zarazaga M. A. (2012): Rhabdorrhynchus echii (Brahm, 1790), a "forgotten" name (Coleoptera, Curculionidae, Lixinae). Zookeys 243: 95–99.

 

Meregalli M. & Fremuth J. 2013: Cleonini. Pp. 437–456. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 8: Curculionoidea II. Leiden, Brill.

 

Smreczyński S. (1968): Klucze do oznaczania owadów Polski, Część XIX, Chrząszcze – Coleoptera. Zeszyt 98c, Ryjkowce-Curculionidae. Podrodziny Tanymecinae, Cleoninae, Tanyrhynchinae, Hylobiinae. PWN, Warszawa.

 

Stejskal R. & Trnka F. (2013): Nosatci tribu Cleonini a rodu  Lixus v České republice (Coleoptera: Curculionidae: Lixinae). Klapalekiana 49: 111–184.