Recurvirostra avosetta – tenkozobec opačný

16. 6. 2012 vytvořil Zdeněk Mačát

Recurvirostra avosetta Linnaeus, 1758 – tenkozobec opačný

Řád: Charadriiformes – dlouhokřídlí, čeleď: Recurvirostridae – tenkozobcovití

Status: KO, VU, IUCN: LC, Bern II, Bonn II, Birds Dir I, AEWA

 

Popis: Tenkozobec opačný je 40-45 cm velký bahňák s rozpětím křídel mezi 60 až 80 cm. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje od 250 do 450 g. Velmi nápadným znakem tenkozobců jsou dlouhé chůdovité nohy šedomodré barvy a úzký dlouhý zobák, který ke konci zužuje a ohýbá vzhůru. Nápadní jsou také zbarvením, jež kombinuje černou a bílou barvu. Vrch hlavy od čela přes oči až ke krku je černý. Spodní část hlavy „líčka“ je bílá. Rovněž část hřbetu a konce křídel jsou černé, zbytek těla je pak sněhově bílý. Nezaměnitelný vzácný druh naší avifauny.

 

Rozšíření: Tenkozobec opačný je druh s Turkestánsko-mediteránním typem rozšíření. V Evropě se vyskytuje ostrůvkovitě, např. v Anglii, Švédsku, Belgii nebo Pobaltí, dále v Německu, Polsku, Slovensku, Maďarsku a Rakousku. Stálá populace obývá západ Francie. Zimoviště evropských populací je v přímořských oblastech Francie, Španělska, Portugalska a  severozápadní Afriky. Stálá populace obývá jihovýchodní a jižní Afriku, tažné populace pak žijí v oblastech střední Asie a v mongolsko-čínských stepích se zimovištěm v JV Asii.

 

V České republice je výskyt tenkozobců soustředěn převážně do rybničních oblastí, ve kterých hnízdí. Tímto centrem je českobudějovická a třeboňská pánev. První hnízdění tenkozobců bylo v ČR zaznamenáno v roce 1943 na rybníků Bezdrev (okr. ČB). Dnes hnízdí na našem území skoro již pravidelně a to jak v okolí Českých Budějovic, tak v oblasti jižní Moravy (Novomlýnské nádrže).

 

Biologie a ekologie: Tenkozobci obývají mělké bahnité břehy nebo vypuštěné rybníky. V přímořských oblastech pak mořská pobřeží a písčiny. Na hnízdiště přilétají tenkozobci již v párech. V oblastech s hojným výskytem hnízdí v párech, z ČR je však známo i hnízdění jednotlivých párů. Paření předcházejí svatební námluvy, kterých se účastní celá kolonie. Samotné páření probíhá v mělké vodě. Hnízdo bývá umístěno na drobných vyvýšeninách nebo na holém dně vypuštěných rybníků. Při zpětném napuštění nebo zvednutí hladiny dochází často k zaplavení hnízd. Výstelku hnízda tvoří suché části rostlin, někdy může i chybět a vejce pak leží volně na písku. Samice snáší od dubna do června 3-4 vejce. Na vejcích sedí oba rodiče necelý měsíc. Střídání doprovází vždy stejný ceremoniál, kdy jedinec obíhá hnízdo dokola a před usednutím na vejce je opatrně zobákem přetočí. V případě ohrožení tenkozobci včas hnízdo opouštějí. Pokud však je predátor blízko nebojí se snůšku bránit. Po vylíhnutí odvádějí rodiče mladé jedince do vegetace, kde se dále vyvíjí. Potravou tenkozobců jsou živočichové žijící v bahně (larvy hmyzu, vodule, korýši, měkkýši, brouci, pošvatky červi nebo rybí potěr). 

 

Ohrožení a ochrana: Tenkozobci jsou ohroženy úbytkem vhodných biotopů a zpětným brzkým napouštěním rybníků, kdy dochází k zaplavení a utopení snůšky. Vědecky jde o zajímavý druh mizejících biotopů a je tedy velmi důležité jej sledovat a chránit. V případě zahnízdění je nutné pečlivě sledovat celou dobu hnízdění a zabezpečit aby nedošlo k již zmíněnému zaplavení snůšky.

 

 

Literatura:


BirdLife International (2009): Recurvirostra avosetta. In: IUCN (2011): IUCN Red List of Threatened Species. Version 2011.2. . Downloaded on 15 June 2012.

 

Hudec K., Šťastný K. a kol. (2005): Fauna ČR, svazek 29/1, Ptáci 2/I. - Academia, Praha.

 

Staněk V.J. (1946): První zjištěné hnízdění tenkozobce opačného (Recurvirostra avosetta L.) v Československé republice. Sylvia 8(1): 13-18.