Quercus polycarpa Schur – dub mnohoplodý
Syn.: Quercus petraea subsp. polycarpa (Schur) Soó, Quercus petraea subsp. medwediewii (A. Camus) Menitsky, Quercus petraea subsp. iberica (Steven ex M. Bieb.) Krassiln., Quercus dshorochensis K. Koch, Quercus iberica Steven ex M. Bieb.
Čeleď: Fagaceae – bukovité
Status: DD

Popis: Až 30 m vysoký strom s řídkou korunou a rovným kmenem. Borka je šedočerná, rozpukaná. Letorosty jsou lysé, hnědavé. Listy jsou v obrysu eliptické a obvejčité, peřenolaločné s 5–8 zaokrouhlenými laloky, na bázi často zaokrouhlené až mělce srdčité, na líci lysé, na rubu roztroušeně pýřité, často kožovité. Řapíky jsou krátké, obvykle do 2,5 cm dlouhé. Samčí květy vyrůstají v dlouhých jehnědách, samičí ve svazečcích v paždí listů. Plodem jsou dřevnaté, široce vejcovité nažky (žaludy) vyrůstající na krátkých stopkách po 2–6, ze třetiny uzavřené v miskovité číšce, která má na bázi výrazně zhrublé šupiny.

Možná záměna: Od velmi podobného dubu zimního (Quercus petraea) se dub mnohoplodý liší užší a řidší korunou, bází listové čepele zaokrouhlenou až mělce srdčitou a nápadně zhrublými šupinami pokrývajícími číšku.

Rozšíření: Druh s těžištěm areálu na Balkánském poloostrově, v Turecku a na Kavkaze. Na sever zasahuje z Balkánského poloostrova po okrajích Panonské nížiny až do Rakouska, na Slovensko a do České republiky.

Rozšíření dubu mnohoplodého v ČR je nedokonale známé. Vyskytuje zejména na jižní Moravě roztroušeně od jižní části Bílých Karpat po Podyjí. Na sever na Moravě zasahuje na Kuřimsko a na jižní okraj Moravského Krasu, několik lokalit je známo také na Olomoucku. V Čechách se vyskytuje zejména v širším okolí Českého krasu a uváděn je také z okolí Roudnice nad Labem a Opočna.

Ekologie: Světlo- a teplomilný druh, který dobře snáší letní přísušky. Roste především na mělkých, často kamenitých půdách s nižším obsahem minerálních látek, obvykle na podloží s kyselou (vzácněji i zásaditou) reakcí. Na rozdíl od dubu zimního u nás nevytváří samostatné porosty, ale vyskytuje se spíše jako příměs v acidofilních a šípákových doubravách, případně jako solitér na vřesovištích a suchých pastvinách.

Makrofanerofyt, který kvete v květnu a plody dozrávají na konci srpna a v září.

Taxonomická poznámka: Dub mnohoplodý patří do taxonomicky komplikovaného okruhu dubu zimního (Quercus petraea agg.). Zástupci tohoto okruhu se vyznačují značnou morfologickou plasticitou a pravděpodobně také častým křížením. Řada taxonů z tohoto okruhu je různými autory hodnocena na různých taxonomických úrovních. V české literatuře v posledních třech desetiletích převládá názor považovat dub mnohoplodý za druh. V současné evropské literatuře ale převládá názor, že je d. mnohoplodý vhodnější hodnotit spíše na úrovni poddruhu dubu zimního. Na poddruhové úrovni se obvykle používají jména subsp. medwediewii nebo subsp. iberica. Otázkou však zůstává, zda lze tato jména vztáhnout i na severopanonské populace.

Literatura:

Koblížek J. (1990): Fagaceae Dumort. – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky, vol. 2, Academia, Praha, 17–35.

Koblížek J. (2006): Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. – Sursum, Tišnov.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!