Pyrrhula pyrrhula (Linnaeus, 1758) – hýl obecný

Řád: Passeriformes – pěvci, čeleď: Fringillidae – pěnkavovití

Status: IUCN: LC

Popis: Hýl obecný je o něco větší než vrabec, dospělý jedinec dorůstá velikosti 17–19 cm a hmotnosti okolo 25–30 g. Tělo působí robustně, hlava je velká, zobák je silný, kuželovitý a černý. Zbarvení hýla obecného se mezi pohlavími liší. Samec má červené zbarvení na tvářích, hrdle, hrudi, břichu i bocích. Spodní ocasní krovky jsou bílé. Společně mají obě pohlaví černou čepičku na hlavě, černá křídla a ocas. Hřbet je modravě šedý, kostřec bílý a křídlo je s bělavou páskou. Samice je naopak od samce na břichu a hrudi šedá. Hýl zpívá nevýrazným vrzáním a švitoření (k poslechu zde). Nezaměnitelný druh naší fauny.

Rozšíření: Euroasijský druh pěvce, vyskytující se od Španělska po Japonsko. Evropské populace, mimo středomořské, panonské a skandinávské, jsou stálé.

V České republice jde o běžný druh na celém území.

Biologie a ekologie: Hýl obecný je druh vyhledávající jehličnaté a listnaté lesy a to převážně na horách a vrchovinách, řidčeji pak v nížinách. Na některých místech využívá také městské parky. Hnízdění probíhá jednotlivě. Pár vyhledává vhodné místo pro hnízdění společně. Hnízdo je postavené při kmeni hustého smrku nízko nad zemí (1–3 m). Hnízdo je tvořené z tenkých suchých větviček smrku nebo břízy a staví je pouze samice. Polovina naší populace hnízdí dvakrát za rok, zbytek populace jednou. Vajec ve snůšce bývá v průměru 4–5. Na vejcích sedí pouze samice, samec jí na hnízdě krmí. Populace hnízdící u nás je stálá, ale v zimě se jedinci pohybují po krajině. Mimo dobu hnízdění se vyskytuje v malých i větších hejnech. Potrava hýla obecného je tvořená rostlinnou složkou, jen na jaře a v létě se objevují živočišné složky. Rostlinná složka je zastoupená převážně semeny a bobulemi bylin, stromů nebo keřů. Z jara oštipuje různé pupeny stromů a keřů. Dožívá se až 17 let. 

Literatura: 

BirdLife International (2016): Pyrrhula pyrrhula. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22720671A88701615. http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22720671A88701615.en. 

Hudec K., a kolektiv (1983): Fauna ČSSR, svazek 23, Ptáci 3/II. - Academia, Praha.

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!