Pyrola rotundifolia - hruštička okrouhlolistá

29. 6. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Pyrola rotundifolia L. – hruštička okrouhlolistá

Syn.: Thelaia rotundifolia (L.) Alefeld; Pyrola maritima Kenyon

Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité

Status: EN

 

Popis: Bylina s přímou lodyhou vysokou do 30 cm. Listy jsou okrouhle vejčité až eliptické, na okrajích nezřetelně vroubkované, kožovité, v přízemní růžici (lodyžní listy redukované v šupiny); řapíky jsou delší než čepele. Květenství složené z 1015 květů; listeny vejčitě kopinaté, objímavé. Kališní cípy 24x delší než široké; koruna zvonkovitá, korunní lístky bílé až narůžovělé; tyčinky vykloněné ze semeníku; čnělka silně zakřivená, na konci ztlustlá, z květu vyniklá. Plodem jsou kulovité tobolky.

 

Možná záměna: Hruštičky se mezi sebou poměrně často zaměňují. Hruštičce okrouhlolisté je habituelně nejpodobnější hruštička zelenokvětá (Pyrola chlorantha), která se nejsnadněji odliší v době květu. Podobná je i hruštička menší (Pyrola minor), která má korunu spíše kulovitého tvaru a čnělka není silně zakřivená a nevyčnívá z květu.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlým euroasijským areálem zahrnujícím Evropu od Britských ostrovů po Ural, na sever ve Skandinávii na jih pouze po severní hranici Itálie a Balkánu. Izolovaně roste na Kavkazu, do Asie zasahuje až po horní část toku řeky Jenisej. Na Dálném východu a v Severní Americe se vyskytuje v jiných poddruzích.

 

V České republice se vyskytuje mezerovitě, v teplých oblastech vzácně, optimum nachází ve středních a vyšších polohách.

 

Ekologie: Druh stinných lesů, mezofilních listnatých lesů a lesních okrajů, obvykle s vyvinutým mechovým podrostem. Uváděn jako diagnostický druh vegetace sv. Dicrano-Pinion. Jako všechny druhy hruštiček je i tento druh endomykorhizní.

 

Vytrvalý hemikryptofyt s optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Hruštička okrouhlolistá není řazena mezi zvláště chráněné druhy české květeny. V Červeném a černém seznamu patří mezi silně ohrožené druhy. Hruštičky zaznamenaly poměrně významný ústup z historických lokalit, ovšem příčiny jsou jen těžko stanovitelné. Svou roli mohla sehrát výrazná acidifikace lesních porostů a změny lesní skladby potažmo lesního hospodaření.

 

 

Literatura:


Knudsen J.T. (1994): Floral scent variation in the Pyrola rotundifolia complex in Scandinavia and Western Greenland. – Nordic Journal of Botany, 14/3: 277282.

 

Křísa B. (1990): Pyrola L. In.: Hejný S. & Slavík B., Květena České republiky 2, Academia, Praha, 510516.