Pupilla alpicola (Charpentier, 1837) – zrnovka alpská

Čeleď: Pupillidae – zrnovkovití

Status: CR 

Popis: Červenohnědá oválná ulita dorůstá výšky až 3,7 mm a šířky 2,1 mm. Povrch ulity je relativně lesklý s nepravidelnými přírůstkovými liniemi a plytkými švy. Poslední (tělní) závit je užší než předposlední a obústí je okrouhlé, mírně širší než vyšší a v poměru k ulitě malé. Na obústí může být přítomna bílá ztlustlina podobně jako na posledním tělním závitu může být výrazný hřeben. V obústí se mohou nacházet 2 lamely (palatální a parietální) a týlní rýha. 

Možná záměna: Zrnovku alpskou lze zaměnit s ostatními zástupci tohoto rodu. Nejlepším rozlišovacím znakem je specifická ekologie druhu (viz. Biologie a ekologie). Mimo ekologii se však druh liší rudohnědou barvou (cf. Pupilla muscorum) a většími rozměry (cf. Pupilla sterrii, Pupilla triplicata). 

Rozšíření: Zrnovka se vyskytuje vzácně na vhodných biotopech od Alp přes střední Evropu po Skandinávii a Irsko, s těžišti výskytu v Karpatech, Alpách a ve Skandinávii.

V České republice je známo pouze 6 izolovaných lokalit, z nichž 4 jsou v severních Čechách, jedna na severozápadní Moravě a jedna na východní Moravě. 

Biologie a ekologie: Zrnovka alpská obývá výhradně otevřená, extrémně minerálně bohatá slatiniště, která existují v téměř nezměněné podobě kontinuálně přes celý holocén. 

Ohrožení: Jak je patrné z ekologických nároků druhu, jedná se o habitatového specialistu vázaného na extrémně vápnitá slatiniště se srážením uhličitanu vápenatého (pěnovce). Tyto unikátní biotopy dnes čelí mnoha hrozbám, z nichž nejzávažnější jsou odvodňování, přísun živin (eutrofizace) a postupné upouštění od tradičního hospodaření. Tyto faktory, ať už samostatně nebo kombinovaně, způsobují změny stanovištních poměrů a slatiniště tak postupně zarůstá konkurenčně zdatnějšími druhy rostlin, které nahrazují stanovištní specialisty. Uvedené změny nenávratně vedou až k zániku těchto křehkých biotopů. Výsledky recentní studie ukazují, že management je nejdůležitější pro slatiništní mechorosty a pro měkkýše se jeví nejpodstatnější extremita stanoviště (Hájek et al. 2019). V přírodě sice přirozeně dochází k zániku slatinišť vlivem sukcese, tento proces však za normálních okolností trvá stovky až tisíce let. Za přispění výše zmíněných faktorů však k degradaci stanoviště může dojít během desítek nebo dokonce jednotek let. Těmto změnám je potřeba bránit aktivním managementem (kosení lokality a následný transport biomasy mimo slatiniště), zamezit odvodňování lokalit a přísunu nadbytečných živin (zejména dusíku a fosforu). Studie z roku 2011 (Horsák et al.) ukazuje vazbu zrnovky na reliktní stanoviště, jelikož všechny zkoumané populace se nacházejí ve vzdálenosti do 40 km od známých paleorefugií. 

Taxonomická poznámka: Na základě konchologických znaků bylo v rodu zrnovka popsáno poměrně hodně druhů. Výsledky molekulární analýzy však ukazují, že některé znaky (přítomnost/nepřítomnost lamel, jejich počet a ztlustliny v obústí, podle kterých byly mnohé druhy rozlišovány) jsou u zrnovek vysoce plastické a pouze často odrážejí koncentrace vápníku v prostředí. Jedním ze závěrů studie je, že zrnovka slatinná (Pupilla pratensis) a z. alpská (P. alpicola) netvoří samostatné druhy a platným taxonem je tedy druhý uvedený (Nekola et al. 2015).

Literatura:

Beran L., Juřičková L. & Horsák M., (2017): Mollusca (měkkýši). – In: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates, Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds) AOPK ČR, Praha,  69–74.

Hájek M., Horsáková V., Hájková P., Coufal R., Dítě D., Němec T. & Horsák M. (2019): Habitat extremity and conservation management stabilise endangered calcareous fens in a changing world.  – Science of the Total Environment, 719(1), 134693 https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2019.134693.

Horsák M., Čejka T., Juřičková L., Beran L., Horáčková J., Hlaváč J. Č.,  Dvořák L., Hájek O., Divíšek J., Maňas M. & Ložek V. (2020): Check-list and distribution maps of the molluscs of the Czech and Slovak Republics. – Online at . Checklist updated at 16-January-2020, maps updated at 16-January-2020.

Horsák M., Škodová J. & Cernohorsky N. (2011): Ecological and historical determinants of Western Carpathian populations of Pupilla alpicola (Charpentier, 1837) in relation to its present range and conservation.  – Journal of Molluscan Studies, 77(3), 248–254.

Horsák, M., Juřičková, L. & Picka, J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. –Nakladatelství Kabourek, Zlín.

Kerney M. P., Cameron R. A. D. & Jungbluth J. H. (1983): Die Landschnecken Nord- und Mitteleuropas. – Paul Parey, Hamburg and Berlin.

Nekola J. C., Coles B. F. & Horsák M. (2015): Species assignment in Pupilla (Gastropoda: Pulmonata: Pupillidae): integration of DNA-sequence data and conchology – Journal of Molluscan Studies, 81(2), 196–216.

Sysoev A. & Schileyko A. (2009): Land snails and slugs of Russia and adjacent countries. –Pensoft publishers, Sofia-Moscow.

Welter-Schultes, F. W. (2012): European non-marine molluscs: a guide for species identification. – Planet Poster.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!