Pulsatilla grandis - koniklec velkokvětý

14. 12. 2008 vytvořil Václav Dvořák

Pulsatilla grandis Wenderoth  koniklec velkokvětý

Syn.: Pulsatilla vulgaris subsp. grandis (Wenderoth) Zamels

Čeleď: Ranunculaceae  pryskyřníkovité

Status: VU, §S, EU-NATURA 2000, BERN

 

Popis: Vytrvalá bylina, s vícehlavým oddenkem. Rostliny celé bělavě nebo rezavě chlupaté, stonek nízký za květu vysoký do 15 cm, po odkvětu za plodu se protáhne až do 40 cm výšky. Přízemní listy se tvoří až po odkvětu, někdy se v trsech nachází loňské, zaschlé přízemní listy. Čepel listů je 24× peřenosečná nebo 12× lichozpeřená, listových úkrojků 3080. Květy jsou stále vzpřímené, bledě fialové až namodralé, tyčinky z květů často vystupují. Druh v mnoha morfologických znacích a fenologických projevech variabilní. Na základě těchto odlišností bylo popsáno několik forem, např. bělokvětá albinická forma (f. albiflora Formánek), zakrnělé formy na hadích a vápencích (subf. acaulis R. Dvořák, f. nana Otruba), pozdě kvetoucí jedinci jako f. serotina Beck. Ovšem většina těchto forem nemá významnou taxonomickou hodnotu. Koniklece jsou obecně značně "promiskuitní" druhy, které se často mezi sebou kříží. Koniklec velkokvětý není výjimkou. Na jižní Moravě vzácně dochází ke křížení s koniklecem lučním českým (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kříženec je označován jako Pulsatilla ×mixta.

 

Možná záměna: Koniklec velkokvětý je díky své areálové izolovanosti na našem území nezaměnitelný, vzhledově je možná záměna jen s koniklecem otevřeným (Pulsatilla patens), který však na Moravě neroste. V okolních státech je situace obtížnější, na Slovensku snadno zaměnitelný s koniklecem slovenským (Pulsatilla slavica) nebo koniklecem prostředním (Pulsatilla subslavica), v Německu a Rakousku připadá v úvahu záměna s koniklecem německým (Pulsatilla vulgaris).

 

Rozšíření: Druh nevelkého areálu s panonskou tendencí, zahrnující střední Evropu, od České republiky, přes Slovensko, Rakousko, Maďarsko až po Srbsko. Izolovaně též v Bavorsku v okolí Mnichova. V České republice má koniklec velkokvětý centrum svého areálu, zahrnující vysoký počet lokalit s velmi bohatými populacemi. Druh vyskytující se pouze na Moravě, v termofytiku, resp. panoniku, od Grygovských kopců, Olomoucka, přes Prostějovsko, Drahanskou vrchovinu, Vyškovsko, Brněnsko, po jižní Moravu, Podyjí a Třebíčsko, vzácněji v Bílých Karpatech.

 

Ekologie: Druh xerotermních stepních palouků, travnatých suchých strání, na mělkých i hlubokých, živinami bohatých půdách, především na vápnitých podkladech, vzácně i na hadcích a jiném horninovém podloží. Uváděn jako diagnostický druh svazu Festucion valesiaceae. Dlouhověký hemikryptofyt, s fenologickým optimem od března do května.

 

Ochrana a ohrožení: O vzácnosti koniklece velkokvětého na našem území je obtížné mluvit. Zařazení mezi naše NATURové druhy přineslo spíše komplikace než užitek. Můžeme říci, že populace tohoto druhu jsou stabilní, ale mnohem méně početné než v minulosti, a v současnosti nehrozí tomuto druhu vyhubení a snad ani rapidní ústup. Největším problémem jsou nenechaví zahrádkáři, kteří často drancují populace tohoto dekorativního druhu, resp. přenáší rostliny na nové zahrádkářské "lokality". Druh je veden jako silně ohrožený, v Červeném seznamu jako zranitelný (VU), řada lokalit je chráněna územně a na další chráněná území by se nemělo čekat dlouho.

 

      

 

Literatura:

 

Skalický V. (1988): Pulsatilla Mill. In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, Academia, Praha, 414–422.