Ptosima undecimmaculata - krasec žlutoskvrnný

21. 9. 2016 vytvořil Filip Trnka

Ptosima undecimmaculata (Herbst, 1784) – krasec žlutoskvrnný
Syn.: Buprestis flavoguttata Illiger, 1803; Buprestis istria Voet, 1806; Buprestis undecimmaculata Herbst, 1784; Ptosima cyclops Marseul, 1865; Ptosima flavoguttata (Illiger, 1803); Ptosima intermedia Demaison, 1904; Ptosima pici Obenberger, 1926
Čeleď: Buprestidae – krascovití
Status: CR


Popis: Velikost těla 7–14mm, tvar je válcovitý a shora mírně zploštělý. Celé tělo s jemným tečkováním a drobnými světlými chloupky. Zbarvení těla je černé s kovovým leskem a variabilní žluto-oranžovou kresbou.  Vzácně může kresba zcela chybět a jedinci jsou pouze černí. Kresba je nejčastěji pouze na krovkách, popřípadě na štítu a vzácněji také na hlavě.

 

Rozšíření: Cirkummediteránní druh rozšířený v Evropě (na okraji areálu ve střední Evropě), Africe, Malé Asii a Zakavkazí.

 

V ČR velmi vzácný druh na severním okraji areálu s dlouhodobě známou populací z jižních vápencových svahů v CHKO Pálava.

 

Biologie a ekologie: Dospělci krátce od května do černa s maximem na konci května. Xerotermní druh obývající lesostepi, pastviny a teplomilné křoviny. Brouci jsou aktivní za slunečných dnů, často sedí na větvičkách nebo listech živné rostliny. Ve střední Evropě tento druh preferuje mahalebku obecnou (Prunus mahaleb). Z jižní části areálu je znám také z trnky obecné (Prunus spinosa), třešně ptačí (Prunus avium) či jiných zdomácnělých druhů tohoto rodu a jiných pěstovaných ovocných dřevin. Samičky kladou po jednom vajíčku do prasklin v kůře nebo jiných částí odumírajících nebo čerstvě odumřelých dřevin. Žír larev probíhá ve dřevě a vývoj trvá 2–6 let. Kuklení probíhá v pozdním létě ve svrchních částech dřeva a kukla přezimuje do jara příštího roku.

 

Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný zákonem, ale v Červeném seznamu ČR je uveden v kategorii CR „kriticky ohrožený“. Historiky i recentně je druh znám pouze z Pavlovských vrchů, kde jsou jeho lokality přísně chráněny a je zde prováděn vhodný management jako pastva, kosení nebo vyřezávání dřevin pro udržování biotopů v lesostepním charakteru.

 

 

Literatura:

 

Bílý S. (1989): Zoologické klíče. Krascovití, Buprestidae. Academia, Praha.

 

Bílý S. (2002): Summary of the bionomy of the buprestid beetles of Central Europe (Coleoptera: Buprestidae). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 10: 1–103.

 

Škorpík M., Křivan V. & Kraus Z. (2011): Faunistika krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 8: 109−291.