Pseudomallada prasinus (Burmeister, 1839) – zlatoočka tečkovaná

Čeleď: Chrysopidae – zlatoočkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 12–15 mm, rozpětí křídel 25–34 mm. Zbarvení těla je světle zelené až žlutozelené, na štítu tmavě tečkovaná. Oči jsou zlatočervené. Křídla jsou široká, hlavní žilky zelené, drobné žilky na bázi křídla jsou černé, krajní žilky tmavé, ale ve středu světlejší. Larva je široce vřetenovitá s dlouhými kusadly, zelenohnědá s nevýraznou kresbou.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími našimi zlatoočkami (Chrysopidae), zvláště zástupci rodu Pseudomallada. Od ostatních našich zlatooček ji lišíme podle tmavě tečkované hrudi a zástupců rodu Pseudomallada podle světlého středu krajních tmavých žilek a dalších znaků v žilnatině.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v mírném pásu Evropy a Střední Asie.

V ČR poměrně běžný druh, roztroušeně po celém území, zejména v nižších polohách a teplejších oblastech.

Biologie a ekologie: Zlatoočka tečkovaná obývá světlé listnaté lesy, lesní světliny a okraje, lesostepi, sušší křovinaté stráně a křoviny v okolí cest, ale také v sadech. Žije na keřích a větvích stromů, kde vyhledává mšice a jiný drobný hmyz, kterým se živí. Aktivní je ve dne i v noci. Vajíčka na dlouhé stopce klade samice na spodní stranu listů. Larvy žijí na listech keřů a stromů, podobně jako jiné druhy zlatooček si zbytky vysáté kořisti přilepují na zadeček a maskují se tak před ostatními predátory. S dospělci se můžeme setkat nejvíce v květnu a červnu.

Literatura:

Duelli P. & Obrist K. M. (2019): In search of the real Pseudomallada prasinus (Neuroptera, Chrysopidae). Zootaxa 4571 (4): 510–530.

Jedlička L., Ševčík J. & Vidlička Ľ. (2004): Checklist of Neuroptera of Slovakia and the Czech republic. Biologia, 59/Suppl. 15: 59-67.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!