Potamogeton lucens - rdest světlý

18. 3. 2011 vytvořil Martin Hanzl

Potamogeton lucens L. - rdest světlý

Čeleď: Potamogetonaceae - rdestovité

Status: C3

 

Popis: Rdest světlý je vytrvalá vodní bylina dosahující výšky až dvou metrů. V substrátu dna je upevněna oddenkem a její jednoleté větvené lodyhy vzplývají ve vodním sloupci. Listy vyrůstají na lodyze ve střídavém postavení, na rozdíl od příbuzných druhů se vytvářejí pouze ponořené listy (chybí morfologicky odlišné listy plovoucí). Spodní listy nezřídka disponují redukovanou čepelí a asimilační funkci u nich přebírá zploštělý řapík (tzv. fylodia). Horní listy mají naproti tomu čepel vyvinutou, úzce podlouhlého až eliptického tvaru a obvykle dorůstající 7-20 cm délky a 2-6 cm šířky. Listy vybíhají na vrcholu v nasazenou špičku, po okrajích jsou velmi drobně pilovité a na bázi zakončené krátkým řapíkem (1-18 mm). Čepele jsou blanité a nápadně průsvitné, vyztužuje je 9-11 podélných žilek propojených dobře viditelnými příčnými spojkami (tzv. anastomózy). Palisty jsou několik centimetrů dlouhé a na svém okraji srůstají (zdánlivě tak jen jeden palist). Květenstvím jsou husté klasy válcovitého tvaru vyrůstající na 5-25 cm dlouhých stopkách. Květy jsou drobné a nenápadné se zelenavě zbarveným okvětím. Plodem jsou nažky.

 

Možná záměna: Podobným druhem je rdest alpský (P. alpinus), který se od rdestu světlého liší přisedlými a často hnědavě zbarvenými ponořenými listy, disponuje navíc i řapíkatými listy plovoucími, které jsou kožovité a neprůhledné. Záměna je možná rovněž s rdestem trávolistým (P. gramineus), který však má přisedlé a nápadně užší ponořené listy (do 1 cm šířky), zároveň vytváří řapíkaté a kožovité plovoucí listy. Rdest trávolistý se může s rdestem světlým křížit za vzniku plodného křížence (P. ×angustifolius), který kombinuje znaky obou rodičů, je však velmi vzácný.

 

Rozšíření: Areál celkového rozšíření druhu pokrývá převážnou část Evropy s výjimkou nejsevernějších oblastí a značné části Iberského poloostrova. Z Evropy souvisle pokračuje až do střední Asie, dále na východ už však má jen ostrůvkovitý charakter.

 

Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně až vzácně na příhodných biotopech středních a nižších poloh. V některých oblastech je častější (východní Čechy, Plzeňsko, Českolipsko, Ostravsko) a v jiných i zcela chybí (západní Čechy, východní Morava). Do hor zasahuje jen výjimečně.

 

Ekologie: Rdest světlý osidluje především mělké vodní nádrže (rybníky, zatopené lomy), mrtvá říční ramena a vzácně též i pomalu tekoucí vody dolních úseků řek. Vyžaduje relativně čistou vodu v kombinaci s minerálně bohatším substrátem dna. Kvete od června do srpna, k přenosu pylu dochází větrem i vodou. Semena jsou šířena zvířaty (na povrchu těl nebo pozřená) či vodou. Nepříznivá období druh přečkává v podobě oddenku uchyceného na dně.

 

Ohrožení a ochrana: Druh patří mezi ohrožené taxony naší flóry. Na značné části svých dříve známých lokalit vymizel v důsledku eutrofizace a znečištění vod či intenzivního rybničního hospodaření (výsadba býložravých ryb).