Plecotus auritus (Linnaeus, 1758) - netopýr ušatý

Řád: Chiroptera - letouni, Čeleď: Vespertilionidae - netopýrovití

Status: SO, IUCN: LC, Bern II, HD IV, EUROBATS

Popis: Netopýr ušatý je malý netopýr, předloktí dosahuje velikosti 36-42 mm. Váha dospělého jedince se pohybuje mezi 6-10 g. Ušní boltce jsou nad čelem srostlé a dosahují velikosti 24-38 mm. Srst je na hřbetu a na bocích krku hnědá, na břichu hnědo-bílá. Tragy (ušní víčka) jsou světle hnědé barvy a jsou průsvistné. Boltce a létací blány jsou jsou hnědé.

Možná záměna: Druh je možné zaměnit s ostaními druhy "ušatých" netopýrů. V České republice s netopýrem dlouhouchým (Plecotus austriacus). Hlavní rozlišovacím znakem mezi těmito druhy je zbarvení srsti, u netopýra dlouhouchého je hřbet šedivý, břicho šedo-bílé a tragy jsou tmavě pigmentovány. Jako alespoň částečně podobný druh lze označit také netopýr černý (Barbastella barbastellus), který má stejně jako netopýři rodu Plecotus srostlé boltce nad čelem. Jeho uši však nedosahují takových velikostí jako je tomu u rodu Plecotus.

Rozšíření: Západopalearktický druh, rozšířený na většině území Evropy. Chybí pouze na jihu Španělska a Portugalska, také v severní Skandinávii. V Rusku jeho rozšíření dosahuje okolí města Ufa a kazachstánských hranic.

V České republice se vyskytuje prakticky plošně až po horní hranici lesa.

Biologie a ekologie: Netopýr ušatý je lesní druh obývající převážně podhůří a horské oblasti. V letních měsících se ukrývá v budovách mimo město, dutých stromech nebo ptačích budkách. Letní kolonie jsou málo početné, vyskytují se přibližně po deseti jedincích. Ptačí budky osidluje nějčastěji ze všech našich netopýrů, samice v nich pravidelně rodí jedno, vzácně dvě, mláďata od poloviny června. K zimování vyhledává štoly, sklepy nebo jeskyně. Zimuje v nízkých teplotách 2-5 °C a netvoří zimní kolonie. Hlavní složku potravy tvoří motýli a dvoukřídlý hmyz, který sbírá z listů. 

Ohrožení a ochrana: Důležitou částí ochrany tohoto druhu je zachování současných a známých míst letních úkrytů a zimovišť.

Literatura: 

Anděra M., Gaisler J. (2012): Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. - Academia, Praha.

Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. - Mladá fronta, Praha.

Andreas M., Cepáková E., Hanzal V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. - AOPK ČR, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!