Pirata piscatorius (Clerck, 1757) – slíďák potápivý

Čeleď: Lycosidae – slíďákovití

Status: VU

Popis: Délka těla 5–10 mm (hlavohruď 2,5–4 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá až šedohnědá se světlejším proužkem po okraji, u samic a mladých jedinců někdy nevýrazný nebo chybí, u samců je naopak kontrastní.  Zadeček oválný tmavě hnědý až šedohnědý, s bílými páskami na bocích a s řadami bílých teček. Samci mají výrazně kontrastní zbarvení. Nohy jsou hnědé až hnědošedé bez výrazného kroužkování.

Možná záměna: Záměna je na první pohled možná s některými dalšími druhy rodu Pirata, od kterých se odlišuje větší velikostí, robustním tělem a nevýraznou kresbou hlavohrudi. Jedná se o náš největší druh rodu. Vzdáleně může také připomínat mláďata lovčíků rodu Dolomedes.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen v Evropě (chybí na Iberském poloostrově) a v mírném pásu Asie.

V ČR nehojný druh, roztroušeně však po celém území, zejména v rybničních oblatech. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Tento slíďák je vázaný na zachovalé litorály tůní, extenzivně obhospodařovaných rybníků, rákosiny a mokřadní louky. Žije mezi mokřadním rostlinstvem v blízkosti vodní hladiny. Vytváří si řídkou pavučinovou rourku, která často ústí pod vodu, kde se v nebezpečí umí ponořit (odtud české jméno „potápivý“). Podobně jako jiní mokřadní slíďák, umí i tento druh běhat po hladině. S dospělci se můžeme setkat zejména od května do konce srpna.

Ohrožení a ochrana: Slíďák potápivý je díky své vazbě na zachovalé mokřadní biotopy zařazen v červeném seznamu pavouků ČR jako druh zranitelný (VU).

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Řezáč M., Kůrka A., Růžička V. & Heneberg P. (2015): Red list of Czech spiders: 3^th edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. Biologia 70: 1–22.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!