Pholcus opilionoides - třesavka sekáčovitá

26. 7. 2013 vytvořil Ondřej Machač

Pholcus opilionoides (Schrank, 1781) – třesavka sekáčovitá

Čeleď: Pholcidae – třesavkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 3,5–5 mm (hlh. 1,5–2 mm). Hlavohruď je kulovitá, světle hnědě zbarvená s nepravidelným tmavším proužkem ve středu a několika skvrnami na kraji. Zadeček je válcovitě protáhlý, v zadní části mírně uťatý. Zbarvení je obvykle světle šedohnědé. Nohy jsou velmi dlouhé a tenké, na první pohled připomíná sekáče (odtud české jméno).

 

Možná záměna: Záměna je u nás možná jen s nepůvodní třesavkou (P. phalangoides), která je však větší a na hlavohrudi má velkou středovou skvrnu. Na rozdíl od třesavky sekáčovité se u nás vyskytuje jen v budovách. V ČR se velmi vzácně vyskytuje ještě drobná třesavka Simonova (Psilochorus simoni), která má zadeček téměř kulovitý.

 

Rozšíření: Holearktický druh – Evropa, Asie a Severní Amerika.

 

V ČR hojný druh po celém území. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Tato třesavka se vyskytuje v sutích, na skalách, v lomech a často také v budovách, zejména ve venkovských staveních, sklepech a kůlnách. Ve městech je často vytlačena třesavkou velkou. Tyto třesavky si staví řídké sítě pod kameny, ve skalních štěrbinách nebo tmavých místech v budovách. V nebezpečí se dokážou na síti rozkmitat, tak, že často zmatou predátory. Živí se různými členovci a často i ostatními pavouky. V přírodě dochází k páření zejména v letních měsících (ve vytápěných budovách po celý rok). Samice nosí kokon, který je v podstatě několik vajíček slepených do kuličky řídce omotaných několika vlákny. S dospělci se můžeme setkat téměř po celý rok.

 

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.