Philaenus spumarius Linnaeus, 1758 – pěnodějka obecná

Čeleď: Aphrophoridae - pěnodějkovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla je 5,2–6,9 mm. Tělo je oválné, poměrně krátké a zavalité. Hlava je vpředu tupoúhlá. Tykadla jsou krátká, nitkovitá. Oči jsou poměrně velké po stranách hlavy, hnědavě zbarveny. Křídla jsou poměrně krátká, široká a tupě zakončená. Zbarvení těla a křídel je velmi variabilní, od žlutohnědých jedinců, přes tmavě strakaté, páskované až tmavé jedince. Tělo je jemně opýřeno. Nohy jsou žlutohnědé. Nymfy jsou žlutohnědé až žlutozelené bez kresby.

Možná záměna: Díky značné variabilitě ve zbarvení je možná záměna s některými podobně zbarvenými drobnými druhy pěnodějek (Aphrophoridae), které však mají obvykle vpředu ostřejší tvar hlavy.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a Asie.

V ČR velmi hojný druh po celém území, od nížin do hor. Jeden z našich nejběžnějších křísů.

Biologie a ekologie: Pěnodějka obecná obývá různé luční biotopy, od suchých trávníků po mokřadní louky, také v zahradách, na okrajích polí, rumištích a podél cest. Početně bývá často dominantním křísem. Žije na bylinné vegetaci. Při vyrušení prudce odskakují. Aktivní jsou ve dne. Dospělci i nymfy sají na mnoha druzích dvouděložných bylin. Dospělci se vyskytují od června do října. Přezimují vajíčka, která samice klade do pletiv rostlin. Nymfy si na rostlinách vytvářejí typická pěnová hnízda, která jim slouží jako obrana před predátory. Tato pěna vzniká vyfukováním sekretu ze zadečku nymf.

Literatura:

Dlabola J. (1954): Křísi – Homoptera. Fauna ČSR, svazek 1. – Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 338 pp.

Javorek V. (1978): Kapesní atlas ploštic a křísů. Státní pedagogické nakladatelství Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!