Perotis lugubris (Fabricius, 1777) - krasec hnědý

Syn.: Aurigena lugubris (Fabricius, 1777); Buprestis lugubris Fabricius, 1777; Perotis europaea Abeille de Perrin, 1896; Perotis laportea Brullé, 1832; Perotis prolongata Obenberger, 1918

Čeleď: Buprestidae - krascovití

Status: RE

Popis: Velký krasec o velikosti 13,5-27 mm. Zbarvění je bronzově-hnědé, hlava silně vrásčitá. Štít jemně vrásčitý a na bocích tečkovaný, Krovky nepravidelně jemně tečkované. Spodek těla leskle bronzový.

Rozšíření: Mediteránní druh zasahující do střední Evropy, Ruska, Ukrajiny, Rumunska, na Krym. Rozšířen na Blízkém východě, střední Asii a Kavkaze. Nejde výše ja kdo 500 m n. m.

V ČR dnes vyhynulý, historicky se vyskytoval na jižní Moravě. Stálé a početné populace na jižním Slovensku.

Biologie a ekologie: S dospělci se setkáme již koncem dubna do srpna s maximem v červnu. Obývají stepní a lesostepní lokality nebo staré opuštěné sady, kde jsou k zastižení na živných rostlinách. Ve střední Evropě nejčastěji na trnce obecné (Prunus spinosa), meruňce obecné (Armeniaca vulgaris) a třešni obecné (Cerasus avium). Samičky kladou vajíčka do štěrbin živných rostlin. Larva požírá lýko a prokousává se směrem ke kořenům, které postupně celé ničí. Vývoj v dospělce trvá dva až čtyři roky.

Význam: Jediný zástupce rodu Perotis.

Ohrožení a ochrana: Ještě v 30. letech 20. století byl tento krasec tak hojný že jsou o něm zprávy jako o škudci na meruňkách. Dnes již vyhynulý druh, který doplatil na úbytek extenzivních sadů a otevřených stepních stanovišť. Také intenzifikace zemědělství, neponechávání stepních lad a ukončení pastvy. Prakticky kopíruje vymizení krasce temného (Capnodis tenebrionis) z naší krajiny.

Taxonomická poznámka: Tvoří čtyři poddruhy, u nás se vyskytoval nominátní poddruh Perotis lugubris lugubris. Perotis lugubris aereiventris popsán z Blízkého východu, Perotis lugubris longicollis z Arménie, Azejbardžánu, Iránu a Turkmenistánu, Perotis lugubris transcaspica z Turkmenistánu.

Literatura:

Bílý S. (1989): Zoologické klíče. Krascovití, Buprestidae. Academia, Praha.

Bílý S. (2002): Summary of the bionomy of the buprestid beetles of Central Europe (Coleoptera: Buprestidae). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 10: 1–103.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!