Pemphigus spyrothecae - dutilka šroubovitá

24. 9. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Pemphigus spyrothecae Passerini, 1856 – dutilka topolová

Čeleď: Aphididae – mšicovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 1,8–2,2 mm. Zbarvení těla je žlutohnědé až šedohnědé, okřídlení jedinci mají tmavší hlavu a hruď. Nymfy jsou hnědožluté. Nymfy i imaga jsou pokryté býlími voskovitými šupinkami po celém těle. Nohy jsou šedohnědé.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími dutilkami rodu Pemphigus, zvláště s podobnou dutilkou topolovou (P. bursarius), která dělá také hálky na řapíku topolů, ty jsou však většinou hladké a protáhlejší bez nápadného šroubovitého vynutí. Ostatní naše druhy dutilek dělají na topolech hálky na čepeli listu.

 

Rozšíření: Palearktický druh, který se vyskytuje v mírném pásu Evropy, Střední Asie a na Sibiři.

 

V ČR hojný druh po celém území, všude tam, kde rostou topoly.

 

Biologie a ekologie: Dutilka šroubovitá žije v břehových listnatých lesích a křovinách, remízcích, ale také v městské zeleni, v alejích nebo na solitérních stromech. Živnou rostlinou jsou různé druhy topolů (Populus), zejména pak topol černý (P. nigra). Vytváří typické kroucené hálky na řapících o velikosti okolo jednoho centimetru. Koncem léta hálka žloutne až červená. Hálky jsou duté a v každé hálce žije kolonie těchto mšic. V těchto hálkách probíhá vývoj několika generací. V srpnu-září se líhne okřídlená generace, které prasklinami hálku opouští a rozlétávají se do okolí. Na podzim kladou vajíčka do prasklin kůry topolů, vajíčka přezimují a až na jaře se líhnou nové mšice, které vyhledávají mladé listy a zakládají kolonie.

 

 

 

Literatura:

 

Chinery M. (2011). Britain's Plant Galls. A photographic guide. Old Basing, Hampshire: WildGuides.

 

Hudec K., Kolibáč J., Laštůvka Z., Peňáz M. & kol. (2007): Příroda České republiky – Průvodce faunou. Academia Praha.