Peltis grossa - kornatec velký

26. 1. 2017 vytvořil Filip Trnka

Peltis grossa (Linnaeus, 1758) – kornatec velký
Syn.: Peltis grossum (Linnaeus, 1758)
Čeleď: Trogossitidae – kornatcovití
Status: vzácný druh

 

Popis: Největší zástupce čeledi s délkou těla 14–18 mm, zbarvení je černé nebo černo-hnědé. Štít je téměř 3× širší než dlouhý. Na každé krovce jsou tři výrazně vystouplá žebra mezi nimi asi pět řad teček.

 

Možná záměna: Zaměnitelný s příbuzným druhem Peltis ferruginea, který je menším druhem s délkou těla 8–10 mm. Tento druh má na každé krovce tři zřetelná žebra (ovšem ne tak výrazně vystouplá jako u P. grossa) s dvěma řadami teček. Štít u P. ferruginea asi 2× širší než dlouhý.

 

Rozšíření: Boreomontánní evropský druh rozšířený od Španělska až po centrální část evropské části Ruska.

 

V ČR vzácný druh v Čechách na Šumavě, Novohradských horách, Hluboké nad Vltavou, na Moravě zjištěn v Hostýnských vrších, Jeseníkách a Moravskoslezských Beskydech.

 

Biologie a ekologie: Dospělce lze najít v průběhu celého roku. Druh má vazbu na zachovalé pralesovité porosty zejména podhorských a horských poloh (vzácně i v nížinách). Imaga mají noční aktivitu a obvykle sedí na spodní straně nejrůznějších chorošů často například na troudnatci pásovaném (Fomitopsis pinicola). Přes den se zdržují pod uvolněnou nebo odchlipující se kůrou. Brouci i larvy žijí na mrtvých ještě stojících torzech nebo pařezech listnatých, ale především jehličnatých stromů napadených dřevními houbami často již zmíněným troudnatcem. Vývoj v ČR byl zjištěn výhradně na jedli bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilém (Picea abies), z jiných států je druh uváděn také z borovic (Pinus spp.), bříz (Betula spp.) nebo olší (Alnus spp.). Larvy žijí v měkkém trouchnivém dřevě, které je prorostlé houbami. Vývoj larev je tříletý, nová generace imag se líhne na podzim. Dospělci vykousávají ve dřevě typické široké oválné výletové otvory.

 

Ohrožení a ochrana: Druh není chráněný ani není uveden v Červeném seznamu ČR. Tento druh je ohrožen nevhodným lesnickým hospodařením. Kornatec kolonizuje minimálně 10 let stará torza a pařezy, což je často v rozporu s hospodařením, kdy jsou tyto tělesa (smrková) odstraňovány nebo odkorňovány ve snaze zabránit gradaci lýkožrouta smrkového (Ips typographus). V porostech, kde tento druh žije je proto vhodné a pro tohoto brouka podstatné ponechávat, alespoň část těchto těles.

 

 

Literatura:

 

Boháč J. & Matějíček J. (2008): Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v lesích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitorování stavu biotopů. Aktuality šumavského výzkumu II., Srní: 212 – 217.

 

Kolibáč J., Majer K. & Švihla V. (2005): Cleroidea: Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí. Clarion Production. Praha.

 

Konvička O. & Spitzer L. (2015): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) z východní Moravy ve sbírce Miloslava Herrmanna (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 6: 119-122.

 

Mertlik J. (2011): Faunistické síťové mapování několika saproxylofágních druhů brouků na území České republiky a Slovenska. Permanentní elektronická publikace dostupná na: http://www.elateridae.com/page.php?idcl=173 (Verze: 1.1.2015).

 

Týr V. (2011): Brouci (Coleoptera) Žihle a okolí. 3. část. Trogositidae, Cleridae, Dasytidae, Malachiidae (Beetles (Coleoptera) in the surroudings of Žihle. Part 3. Trogositidae, Cleridae, Dasytidae, Malachiidae). – Západočeské entomologické listy 2: 1–4. Online: http://www.zpcse.cz/entolisty/entolisty.html, 1-2-2011.

 

Weslien J., Djupström L. B., Schroeder M., Widenfalk O. (2012): Long-term priority effects among insects and fungi colonizing decaying wood. Journal of Animal Ecolog. 80: 1155–1162.