Peirates hybridus (Scopoli, 1763) – zákeřnice pirátská

Syn.: Pirates hybridus

Čeleď: Reduviidae – zákeřnicovití

Status: CR

Popis: Poměrně velká ploštice o délce těla 12–13 mm. Hlava, štít a nohy jsou černé, lesklé. Zadeček a na něm uložené polokrovky jsou sytě červené, s černými a hnědožlutými skvrnami. Membrána polokrovek je šedočerná se sytě černou skvrnou. Z hlavy vybíhá mohutný bodavý sosák. Štít se skládá z kulovité přední části a širší zadní části; na přední části jsou podélné rýhy.

Možná záměna: Ve střední Evropě nezaměnitelný druh. Velmi podobná zákeřnice Peirates stridulus se vyskytuje v jihozápadní Evropě.

Rozšíření: Druh rozšířený v jižní a střední Evropě, severní Africe a na blízkém a středním východě (po Kyrgyzstán, Afghánistán a severozápadní Čínu). Severní hranice rozšíření v Evropě probíhá Německem, Českem a Slovenskem.

Výskyt druhu na území ČR se dynamicky mění. Z přelomu 19. a 20. století jsou známy údaje o výskytu z Moravy (Brno, Napajedla) i z Čech (Praha, Vrané nad Vltavou, Litomyšl), poté existují doklady o výskytu již jen na Moravě ze 40. let 20. století (Brno, Bzenec, Pálava). Po dlouhou dobu nebyl druh v ČR nalezen (i přes prováděné průzkumy a nápadnost druhu), až v roce 1998 byl náhodně zjištěn na Hodonínsku. Od té doby přibývají nové nálezy po celé jižní Moravě až po Brno. Je zjevné, že se druh nyní na Moravě šíří, patrně v důsledku oteplení klimatu.

Biologie a ekologie: Zákeřnice pirátská je teplomilným druhem, obývajícím zejména výslunné xerotermní biotopy (skalní stepi, kamenité stráně, písčiny, suché trávníky, lesostepi, okraje slunných lesů apod.). Ve východní části svého areálu (Asie, východní Evropa) je údajně více hygrofilní a obývá břehy vodních toků nebo nádrží, případně louky. Žije na zemi, často se ukrývá pod kameny, pod listovými růžicemi nebo v opadu. Z úkrytů se vydává nejčastěji ráno nebo v podvečer, kdy je možné ji pozorovat běžící na zemi, případně lezoucí po nízké vegetaci nebo kamenech. Je dravá – kořist nabodává a vysává mohutným sosákem. Loví různé bezobratlé, nejčastěji jiné ploštice. V sebeobraně dokáže bolestivě bodnout i člověka. Dospělci se vyskytují na jaře a na podzim, vývoj nymf probíhá během léta.

Ohrožení a ochrana: Zákeřnice pirátská není zákonem chráněna, v červeném seznamu ČR je ale vedena jako kriticky ohrožený druh. Toto zařazení neodráží současnou realitu – druh se aktuálně šíří a dokáže obsazovat široké spektrum biotopů. Reálně tedy není ohrožen, přestože je stále relativně vzácný.

Literatura:

Kment P., Hradil K., Baňař P., Balvín O., Cunev J., Ditrich T., Jindra Z, Roháčová M., Straka M., Sychra J. (2013): New and interesting records of true bugs (Hemiptera: Heteroptera) from the Czech Republic and Slovakia V. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 98: 495–541.

Rada S. (2019): Ms. Vlastní pozorování.

Stehlík J. L., Vavříková I. (1997): Results of investigations of the Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Reduviidae, Phymatidae, Nabidae: Prostemmatinae). Acta Musei Moraviae, Scientiae Naturae (Brno) 81: 205–229.

Stichel W. (1960): Illustrierte Bestimmungstabellen der Wanzen. II. Europa. (Hemiptera Heteroptera Europae). Vol. 3. Selbstverlag, Berlin-Hermsdorf.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!