Parus caeruleus - sýkora modřinka

27. 10. 2010 vytvořil Zdeněk Mačát

Parus caeruleus Linnaeus, 1758 - sýkora modřinka

Syn.: Cyanistes caeruleus (Linnaeus, 1758)

Řád: Passeriformes - pěvci, Čeleď: Paridae - sýkorovití

Status: běžný druh, IUCN: LC

 

Popis: Sýkora modřinka je 10-12 cm velký pěvec, tedy menších rozměrů než vrabec. Druh je velmi nápadný svým pestrým zbarvením. Hlava je bílá s výraznou černou páskou přes oči, čepička je azurově modrá. Krk vzhledově chybí (hlava je zasazena mezi ramena) v této oblasti má široký tmavě modrý obojek. Jasně modrou barvu mají také křídla a ocasní pera. Hřbet je olivově zelený. Břicho je jasně žluté s šedo-černým tenkým proužkem uprostřed. Pohlavní dimorfizmus není vyvinut.

 

Možná záměna: Druh je díky zbarvení velmi nápadný. Z našich druhů sýkor je jej možné zaměnit snad jen s druhem sýkora koňadra (Parus major). Ta však nemá azurově modrou čepičku ani modrá křídla a ocas. Středem břicha se také táhne výrazný černý pruh, který u sýkory modřinky chybí.

 

Rozšíření: Druh vyskytující se v celé Evropě, Severní Africe (Maroko, Tunisko), Asie (Kavkaz, Irák). Některé severské populace jsou tažné. U nás je sýkora modřinka stálým druhem.

 

V České republice je sýkora modřinka rozšířena plošně primárně do 800 m n.m. (výjimečně až na horní hranici lesa cca 1200 m n.m.).

 

Biologie a ekologie: Sýkora modřinka primárně obývá listnaté a smíšené lesy. Jako sekundární biotopy mohou sloužit zahrady, sady, remízky nebo parky. Hnízdění probíhá právě v těchto biotopech. Námluvy probíhají na jaře, kdy samec vábí samičku svým zpěvem. Před samotným hnízděním samička uklízí obsah starého hnízda z loňského roku (většinou v dutině nebo budce) a vystýlá jej novým materiálem (mech a suché traviny). Hnízdění sýkor může proběhnout i 2x do roka, z pravidla od dubna do července. Na snůšce sedí samička, která snáší 7-15 vajec. Hlavní složkou potravy v letních měsících jsou různé druhy hmyzu či pavouků. V podzimním a zimním období tvoří hlavní zdroj potravy bobule a semena.

 

Hlas: Zpěv sýkory modřinky naleznete zde.

 

    

 

Literatura:

 

Hudec K., a kolektiv (1983): Fauna ČSSR, svazek 23, Ptáci 3/II. - Academia, Praha.

 

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.