Parnassius mnemosyne - jasoň dymnivkový

20. 7. 2008 vytvořil Filip Trnka

Parnassius mnemosyne (Linnaeus, 1758) - jasoň dymnivkový

Syn.: Driopa mnemosyne (Linnaeus, 1758), Papilio athene Stichel, 1908; Papilio mnemosyne Linnaeus, 1758

Čeleď: Papilionidae - otakárkovití

Status: KO, EN, BERN II, NATURA 2000, HD IV

 

Popis: Jeden z větších denních motýlů s rozpětím křídel 55-70 mm. Křídla v základu bílá, jen konec předních křídel průhledný, bez šupin. Na předních křídlech dvě černé skvrny, na zadních křídlech je na vnitřním okraji černá kresba. Samičky jsou větší a tmavé kresby na jejich křídlech jsou také větší. Je tmavá až černá. Má dvě řady červených, žlutě lemovaných skvrn.

 

Rozšíření: Je ostrůvkovitě rozšířen od Pyrenejí přes celou Evropu až po střední Asii a Sibiř.

 

V ČR motýl pomalu vymizel. Vyhynul v Čechách, kde se vyskytoval na Plzeňsku, v Podkrkonoší, Křivoklátsku a v Českém středohoří. Na poslední známé lokalitě, NPR Libický luh, je od roku 1994 nezvěstný. Na Moravě je několik populací na Pálavě, v Podyjí, Moravském Krasu, Litovelském Pomoraví, v Nízkém Jeseníku, Javornících a Bílých Karpatech.

 

Biologie a ekologie: Biotopem jasoně dymnivkového jsou řídké listnaté a smíšené prosluněné lesy, lokality lesostepního charakteru, od nížin do hor. Motýl se objevuje od května do července, přičemž má jednu generaci do roka. Po páření samičky kladou vajíčka, které přezimují a na jaře se z nich líhnou housenky. Housenky můžeme najít na rostlinách rodu Corydalis, na které jsou potravně vázané, často na dymnivce duté (Corydalis cava) a dymnivce plné (Corydalis solida). Kuklí se na zemi a imaga se líhnou přibližně po 2-5 týdnech.

 

Ohrožení a ochrana: Zánik vhodných biotopů v důsledku změny lesního hospodaření, zalesňování a zásahy do rostlinného krytu vegetace. Chemizace v zemědělství. A v neposlední řadě neuváženými a velkými sběry entomologů. Motýl pomalu mizející a vymírající v celé Evropě, závislý na lesních světlinách, které neúprosně mizí jak z české, tak evropské přírody. Vhodné je zajistit ochranu lokalit a v oblastech výskytu nechávat při lesním hospodaření mýtinky a paseky. Všechny lokality jasoně jsou většinou součástí chráněných území. Nevhodná je chemizace. Byla by velká škoda, kdyby tento pozoruhodný motýl zmizel z naší fauny.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.