Parietaria officinalis L. - drnavec lékařský

Syn.: Parietaria erecta Mert. et Koch in Röhling

Čeleď: Urticaceae - kopřivovité

Status: C2

Popis: Statnější bylina s přímou lodyhou dosahující obvykle 30-80 cm výšky, ojediněle i vyšší než 1 m. Lodyha nevětvená nebo větvená jen v horní třetině, hranatá, lámavá a měkce chlupatá. Listová čepel vejčitá, široce vejčitá až kopinatá, celokrajná, dlouze zašpičatělá, na bázi zúžená. Barva svrchní a spodní strany listu se v odstínech zelené liší, na rubu zároveň řídce chlupatá, při okrajích brvitá. Listový řapík dlouhý i 5 cm, chlupatý. Mnohomanželné, jednodomé květy se nachází v kulovitě stažených květenstvích, kratších než řapíky. Plodem jsou nažky.

Možná záměna: Rod drnavec lze na první pohled zdánlivě zaměnit především se zástupci rodu Urtica (kopřiva). Ovšem oproti kopřivám nemá drnavec žahavé chlupy, zároveň listy jsou postavené střídavě, jsou na obrysu celokrajné a jsou bez palistů.

Rozšíření: Druh s výraznou (sub)-mediteránní tendencí rozšířený především v oblasti Středomoří, v západní Evropě a na Balkánském poloostrově. Jinde je považovaný za zavlečený (Skandinávie) nebo za zdomácnělý archeofyt (střední Evropa).

V České republice se vyskytuje spíše v nižších až střední polohách v oblasti severních Čech, SV a jižní Moravy.

Ekologie: Drnavec lékařský je druhem vlhkých a stinných stanovišť rostoucím v  lužních lesích, vlhkých křovinách, na antropicky ovlivněných stanovištích jakou jsou okraje starých zděných staveb a rumišť. Je poměrně výrazným sciofytem vyhledávájícím jednak mokré, vlhké a zároveň na živiny bohaté půdy.

Hemikryptofyt kvetoucí od května do konce vegetační sezóny.

Ochrana a ohrožení: Drnavec lékařský je v současnosti botaniky považován za silně ohrožený druh české květeny, ovšem není chráněn vyhláškou. Vzhledem k tomu, že osidluje nepříliš atraktivní a hodnotné biotopy, nehrozí tomuto druhu výrazný úbytek zapřičiněný zásahy do stanovišť, pomineme-li občasné kácení lesů či stavební činnost.

Význam, zajímavosti: Drnavec je opředen několika mýtickými zajímavostmi. Ve středověku se používal k vyhánění ďábla, jelikož rostlina při spalování vydává nepříjemný "pekelný" zápach. Zároveň byl sbírán jako léčivka k léčbě žlučníkových a ledvinových kamenů. Dnes je v některých zemích považován za významnou alergenní rostlinu.

Literatura:

Chrtek J. (1988): Parietaria L. – dmavec. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 538–539, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!