Pardosa nebulosa (Thorell, 1872) – slíďák kouřový

Čeleď: Lycosidae – slíďákovití

Status: CR

Popis: Délka těla 7–12 mm (hlavohruď u samic 4–4,5 mm, u samců 3,7–4 mm). Patří mezi největší druhy rodu Pardosa v Evropě, u nás je největší druh tohoto rodu. Hlavohruď poměrně široká s hvězdovitou skvrnou. Zadeček oválný nepravidelně skvrnitý. Nohy jsou dlouhé a žíhané tmavými skvrnami. Celkové zbarvení šedé až šedohnědé s tmavšími skvrnkami  a nevýraznou kresbou.

Možná záměna: Svou velikostí a zbarvením se liší od našich druhů z rodu Pardosa, avšak na první pohled ji lze zaměnit s mladými jedinci slíďáků rodu Arctosa.

Rozšíření: Evropa a střední Asie.

V ČR velmi vzácný druh, objevený na našem území teprve v roce 2010 na Hodonínsku. Jedná se zřejmě o severní hranici výskytu. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Tento slíďák je vázaný na bahnité břehy velkých řek a jezer. Druhotně se také vyskytuje ve starých cihelnách nebo pískovnách. Svým zbarvením dokonale splývá s prostředím bahnitých a hlinitých břehů. Je aktivní přes den, kdy loví kořist. Při vyrušení se snaží rychle skrýt do puklin v bahnitých březích. S dospělci se setkáme od konce dubna, kdy začíná také páření. V červnu samice nosí plochý kokon připředený ke snovacím bradavkám.

Ochrana a význam: Jakožto nový druh naší arachnofauny ještě nebyl klasifikován v Červeném seznamu. Jedná se však o vzácného slíďáka vázaného na poměrně specifický biotop. Je ohrožen regulací toků,  nevhodných zásahů do břehových partií vhodných vodních toků a ploch. Na druhotných stanovištích je ohrožen sukcesí. Známé nálezy tohoto slíďáka z ČR pochází z druhotných stanovišť. Tento vzácný pavouk si zasluhuje ochranu a pozornost.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!