Papaver dubium - mák pochybný

20. 8. 2012 vytvořil Michal Hroneš

Papaver dubium L. – mák pochybný
Syn.: Papaver dubium subsp. turbinatum (DC.) Dostál, Papaver lamottei Boreau, Papaver collinum Bisch.
Čeleď: Papaveraceae – makovité
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté byliny s přímou, jednoduchou či už od báze větvenou odstále větvenou, štětinatě chlupatou, 50–100 cm vysokou lodyhou, po poranění bíle mléčící, později je latex žlutavý nebo světle hnědý. Lodyžní listy jsou křídlatě řapíkaté, s čepelí často 2× peřenosečnou. Květní stopky jsou přitiskle bíle chlupaté. Květy jsou oranžovo-červené, okvětní lístky nemají na bázi tmavou skvrnu, vnější se překrývají, s fialovými nitkami a hnědě fialovými prašníky. Tobolky jsou čihovitě vřetenovité, obvykle delší než široké, na vrcholu s 5–8 bliznovými laloky, lysé.

Možná záměna:
Mák pochybný patří do taxonomicky poměrně složitého komplexu velmi podobných druhů. Dva podobné druhy, mák časný (Papaver confine) a mák Lecoqův (Papaver lecoqii), se liší kratšími tobolkami a načervenalým zaschlým latexem. Od máku vlčího (Papaver rhoeas) se liší menším počtem bliznových laloků na vrcholu tobolky.

Rozšíření: Druh je rozšířen od jižní Skandinávie přes střední Evropu po západní Evropu a jihozápadní Středomoří. Zavlečen byl do Severní Ameriky, na Nový Zéland a do Austrálie.

V ČR se vyskytuje roztroušeně v teplejších územích s těžištěm výskytu v nížinách.

Ekologie:
Druh písčin, rumišť, okrajů cest a polí a dalších míst s řídkou vegetací, který roste na vysýchavých substrátech s mírně zásaditou až mírně kyselou reakcí.

Terofyt, který kvete od června do srpna.

Význam: Nepříliš významný a konkurenčně poměrně slabý plevel obilovin a ozimé řepky.

 

Taxonomická poznámka: Mák pochybný je nejběžnějším druhem ze skupiny jednoletých máků, označovaných jako Papaver dubium agg. Oproti ostatním našim zástupcům této skupiny (P. confine, P. lecoqii a P. maculosum) je hexaploidní (2n=42).

 

 

Literatura:

 

Hörandl E. (1994): Systematik und Verbreitung von Papaver dubium L. s. 1. in Österreich. – Linzer Biologischer Beitrage 26: 407–435.

 

Kubát K. (1988): Papaveraceae Juss. – In.: Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 1., Academia, Praha, 482–494.

McNaughton I. H. & Harper J. L. (1960): The comparative biology of closely related species living in the same area III. The nature of barriers isolating sympatric populations of Papaver dubium and P. lecoqii. – New Phytologist 59(2): 129–137.