Palomena prasina (Linnaeus, 1761) – kněžice trávozelená 

Čeleď: Pentatomidae – kněžicovití

Status: běžný druh

Popis: Velká kněžice o délce těla 12–14 mm. Malá hlava nese pár složených očí, pětičlánková tykadla a dlouhý bodec (sosák). Bodec je v klidu uložen pod tělem. Boční okraje štítu jsou lehce prohnuté směrem dovnitř, případně rovné. Za štítem je veliký trojúhelníkový štítek. Na zadečku jsou pod polokrovkami složena funkční blanitá křídla. Zbarvení těla je sytě zelené, na podzim dochází u přezimujících jedinců k postupné změně zbarvení do hněda. Membrána polokrovek vzadu na zadečku je hnědá a silně lesklá.

Možná záměna: Velmi podobná je méně hojná kněžice zelená (Palomena viridissima). Zatímco kněžice trávozelená má boční okraje štítu lehce prohnuté směrem dovnitř nebo rovné, kněžice zelená je má lehce prohnuté vně (vypouklé). Dále se liší délkou tykadlových článků – k. trávozelená má 2. a 3. článek přibližně stejně dlouhé; k. zelená má 2. článek 1,6–2krát delší než 3. článek.

Záměna je možná také se zeleně zbarvenou formou kněžice Piezodorus lituratus, která má mírně odlišný tvar těla a je zbarvena zpravidla žlutozeleně, přičemž boční okraje polokrovek bývají šedé. Invazní kněžice zeleninová (Nezara viridula), která se začíná šířit i na území ČR, má trochu jiný tvar těla a membrána jejích polokrovek je jako zbytek těla zelená (u k. trávozelené je hnědá).

Rozšíření: Kněžice trávozelená je rozšířena v celé Evropě, včetně Británie a Skandinávie. Její areál pokračuje dále na východ do Asie.

V ČR hojný až velmi hojný druh, vyskytující se po celém území.

Biologie a ekologie: Kněžice trávozelená obývá nejčastěji polostinné biotopy jako jsou okraje lesů, paseky, křoviny, vegetace podél vodních toků, louky nebo zahrady. Preferuje spíše mezofilní až vlhčí biotopy, ale může obývat i příhodná místa na sušších lokalitách. Je polyfágní, živí se sáním na nejrůznějších bylinách a dřevinách, včetně jejich plodů. Přezimující dospělci začínají aktivovat od května (někdy už od dubna) a mohou přežívat až do konce léta. Kladení vajíček a vývoj nymf probíhá od jara a dospělci nové generace se začínají objevovat v září. Kněžice trávozelená, podobně jako mnoho dalších ploštic, vylučuje při ohrožení silně páchnoucí látku ze žláz na spodní straně těla.

Literatura:

Kment P. (2007): Ploštice – In: Hudec K. [et al.], Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, Praha.

Stehlík J.L. (1986): Results of the investigations on Hemiptera in Moravia made by the Moravian Museum (Pentatomoidea IV). Acta Musei Moraviae, Scientiae naturales (Brno) 71: 147–178.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!