Ozyptila brevipes (Hahn, 1826) – běžník bažinný

Čeleď: Thomisidae – běžníkovití

Status: EN

Popis: Délka těla 2,5–4 mm (hlavohruď 1,5–2 mm). Hlavohruď je tmavě hnědá se světlým širokým středovým proužkem. Zadeček je zploštělý, světle hnědý až bílohnědý s tmavším skvrněním, v zadní části uspořádaným do proužků. Nohy jsou světle hnědé s tmavými skvrnami. Zbarvení samců je kontrastnější než u samice a mláďat.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími běžníky z rodu Ozyptila, zvláště pak s daleko hojnějším běžníkem lužním (O. praticola). Ten má obvykle tmavší a méně kontrastní zbarvení. Běžník bažinný se také liší světlým skvrnitým sternem (hrudní destičkou). Spolehlivé určení je podle charakteristických kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a v jižní části Sibiře.

V ČR vzácný druh, roztroušeně však po celém území, zejména v nižších polohách. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Běžník bažinný se vyskytuje na různých přírodě blízkých mokřadních biotopech, zejména na rašeliništích, na březích vod s bohatou vegetací mokřadních rostlin a v podmáčených olšinách a vrbových křovinách. Žije skrytě na zemi na vlhkých místech v listovém opadu, ve stařině, mechu nebo pod padlým dřevem. S dospělci se můžeme setkat zejména od května do července.

Ohrožení a ochrana: Tento druh se stejně jako další druhy s vazbou na mokřadní biotopy ohrožen přeměnou a ztrátou vhodných biotopů, změnou vodního režimu a degradací a vysoušení mokřadních biotopů. V červeném seznamu pavouků je zařazen jako druh ohrožený (EN).

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!