Oxytropis pilosa (L.) DC. – vlnice chlupatá

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: C3

Popis: Vlnice chlupatá je vytrvalá bylina upevněná v zemi mohutnými vřetenovitými kořeny a dorůstající až 50 cm. Vlnatě chlupaté lodyhy jsou vystoupavé až přímé, někdy se mohou i větvit. Dlouze řapíkaté lichozpeřené listy jsou složené z 5–13ti jařem podlouhlých, eliptických či kopinatých lístků. Celková délka listů se pohybuje obvykle v rozmezí 5–10 cm. Lístky jsou na svrchní straně roztroušeně chlupaté, zatímco na spodní bíle vlnatě chlupaté, krátce řapíčkaté nebo přisedlé a dorůstají 7–20 mm délky. Palisty jsou přítomny. Hroznovitá květenství na dlouhých přímých stopkách vyrůstají v paždí lodyžních listů. Skládají se zpravidla ze 7–40ti květů podepřených čárkovitými listeny a za odkvětu se nápadně prodlužují. Kalich je trubkovitý, žlutozelené barvy, odstále bíle chlupatý s šídlovitými kališními cípy. Bělavě žlutá koruna dorůstá 10–15 mm délky, stavbou typická pro čeleď bobovitých. Plodem jsou hustě vlnaté lusky obsahující ledvinovitá semena šedě až černě zbarvená.

Možná záměna: V oblastech s vyšší diverzitou rodů vlnice (Oxytropis) a kozinec (Astragalus), jakou nacházíme např. v Alpách, se může jevit problematické rozlišit tyto dva rody od sebe. Vlnice však má člunek zakončený špičatým výrůstkem, zatímco člunek kozince je tupý. V ČR je vlnice chlupatá jediným zástupcem rodu a z kozinců by bylo možné si jí splést asi jen s kozincem cizrnovitým (Astragalus cicer). Kromě již zmíněného rozdílu v zakončení člunku se vlnice liší obzvláště za plodu, protože její lusky nejsou za zralosti nápadně nafouklé ani černě odstále chlupaté. Kozinec cizrnovitý rovněž nemá výrazně chlupaté listy ani lodyhy.

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá střední a východní Evropu (s přesahem do bližších oblastí jižní a severní Evropy), jihozápadní Asii a odtud zasahuje až po Bajkal a Mongolsko.

Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně až vzácně od nížin do pahorkatin teplejších oblastí. Častěji se s ním můžeme setkat jen ve středních a severozápadních Čechách (Český kras, České středohoří) nebo na jižní a jihovýchodní Moravě. Mimo tyto oblasti je jeho výskyt velmi omezený.

Ekologie: Vlnice chlupatá osidluje výslunné stráně, skalky a písčiny. Půdy preferuje hlinité až písčité, suché nebo vysychavé. Zpravidla ji nalézáme na stanovištích s bazickými horninami v podloží (opuky, vápence, diabasy, čediče).

Jedná se o hemikryptofyt kvetoucí od května do července.

Ohrožení a ochrana: Vlnice chlupatá patří mezi ohrožené taxony naší flóry. Svým výskytem je často vázána na lidskou činností ohrožené biotopy (např. skalní stepi) a je tak závislá na jejich  územní ochraně. Druh je v mnoha případech součástí vzácných společenstev zasluhujících územní ochranu.

Literatura:

Chrtková A. (1995): Oxytropis DC. – vlnice. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 377–378, Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!