Oxyopes ramosus (Martini,Goeze, 1778) – paslíďák keřový
Čeleď: Oxyopidae – paslíďákovití
Status: běžný druh
Popis: Zvláštní pavouk, o délce těla 6–10mm (hlh. 2–4 mm). Hlavohruď vpředu značně vyvýšená, 8 očí je ve čtyřech vzdálených řadách. Zadeček má kapkovitý tvar, směrem dozadu se zužuje. Zbarvení je velice variabilní, částečně přizpůsobené prostředí. Základní zbarvení je hnědavé s bílými a šedavými znaky a skvrnkami. Nohy jsou hnědě skvrnité s výraznými dlouhými trichobotriemi. První tři páry noh jsou v klidovém postoji namířeny dopředu. Paslíďák keřový je jediný druh čeledi na našem území a je tak nezaměnitelný.
Rozšíření: Palearktický druh - Evropa a Asie. Mírný pás Asie a Evropy.
V ČR nehojný, avšak na vhodných lokalitách běžný druh. Zejména v teplých oblastech a nížinách (např. Bzenecko, Křivoklátsko, okolí Prahy, jižní Čechy).
Biologie a ekologie: Paslíďák keřový obývá především xerotermní biotopy jako jsou stepi, lesostepi, písčiny, suché stráně s keříčkovitou vegetací, vřesoviště a osluněné okraje lesů. Zajímavé je, že ve vyšších polohách se vzácně nachází na okrajích rašelinišť. Paslíďáci si nestaví sítě a svou kořist pronásledují a poté skokem loví. Tento pavouk je aktivní přes den, kdy pobíhá po bylinné a keřovité vegetaci. Při vyrušení jsou velice hbití a drobnými skoky se snaží ukrýt do bezpečí. V létě samice hlídá kokon připředený k vegetaci. S dospělci se setkáme od května do srpna.
Literatura:
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!