Oxalis pes-caprae L. – šťavel kozí noha

Syn.: Acetosella cernua (Thunb.) Kuntze; Oxalis burmannii Jacq.; O. cernua Thunb.; O. ehrenbergii Schltdl.; O. grandiflora Arechav.; O. kuibisesnsis R. Knuth; O. lybica Viv.; O. mairei R. Knuth ex Engler

Čeleď: Oxalidaceae – šťavelovité

Status: přechodně zavlékaný neofyt

Popis: Bylina s hluboko uloženou podzemní hlízou, stvoly vysokými 10–40 cm. Listy jen v přízemní růžici, dlouze řapíkaté, s lístky obsrdčitými, mírně dužnatými, na okraji brvitými, s roztroušenými tmavými skvrnami na ploše čepele. Stvol nese lichookolík složený z vonných květů, na bázi květenství se vyvíjí pacibulky sloužící k vegetativnímu množení. Květy dlouze stopkaté, s korunou nálevkovitou, s korunními lístky obvejčitými, volnými, citrónově žlutými. Semeník 5pouzdrý, kulovitý. Plodem je tobolka.

Možná záměna: Díky velkým, žlutým květům vyrůstajícím na dlouhém stvolu v lichookolíku dobře rozlišitelný od jiných žlutokvětých, nepůvodních zástupců rodu.

Rozšíření: Domovinou druhu je jihoafrická oblast Capensis. Do Evropy byl tento šťavel zavlečen již v 18. století a úspěšně se naturalizoval v oblasti jižní Evropy a severní Afriky v okolí Středozemního moře. Dnes je kosmopolitně rozšířeným druhem známým ze Severní, Střední a Jižní Ameriky, Asie, Austrálie i Nového Zélandu.

V České republice byl druh nalézán doposud sporadicky, několikaletý výskyt na přelomu 50. a 60. let 20. století byl zaznamenán z areálu textilní továrny Mosilana v Brně.

Ekologie: Šťavel kozí noha je považován za úporný plevel, snadno se vegetativně množící pomocí pacibulek. Osidluje různá sekundární stanoviště jako jsou kultury a plantáže ovocných dřevin, úhory, rumiště, pole, spáry dlažby, ale také pobřežní duny. Preferuje živinami dobře zásobené, kypré, vlhké půdy. Ve středoevropských klimatických podmínkách obvykle nepřečká zimní mrazy.

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Literatura:

Kaplan Z., Danihelka J., Ekrt L., Štech M., Řepka R., Chrtek J. Jr., Grulich V., Rotreklová O., Dřevojan P., Šumberová K. & Wild J. (2020) Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 9. – Preslia 92: 255–340.

Zelený Václav (2013): Rostliny Středozemí. 2. vyd. – Academia, Praha, s. 222.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!